Komunální volby 2022 – speciál ze Zlína

16. září 2022

Volby 2022 - Zlínský kraj

Letos ve Zlíně kandiduje celkem 9 subjektů, v roce 2018 jich bylo 12.

Kandidujícím subjektům jsme položili čtyři otázky.

Krajskému městu ubylo od roku 2018 přes dva tisíce obyvatel, lidé se z města stěhují pryč. Jak chcete tento nepříznivý trend změnit?
Zlín za uplynulé čtyři roky nepostavil žádné byty, pozastavil se i projekt družstevního bydlení. Budete prosazovat investice do stavby nájemního nebo družstevního bydlení? Pokud ano, z čeho byste je chtěli financovat?
Jak chcete řešit dopravní situaci ve městě, které trpí tranzitní dopravou přes centrum? Co může podle vás pro zlepšení situace udělat samo vedení města?
Jaké kroky by mělo město Zlín dělat v souvislosti s růstem cen energií? Měla by městská společnost Teplo Zlín zajišťující dodávky tepla do domácností a veřejných budov investovat více do obnovitelných zdrojů?

Pořadí odpovědí kandidujících subjektů je abecední podle jejich názvu.

Český rozhlas Zlín do odpovědí nezasahoval - jazykově, stylisticky, ani obsahově. Jde o názory a tvrzení kandidujících subjektů.

Na jednotlivé odpovědi měl každý subjekt nejvýše 1000 znaků (včetně mezer). Při delší odpovědi se za poslední slovo, které překročilo limit 1000 znaků, vkládají tři tečky a informace „zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků“.

Klikněte si na odpovědi jednotlivých kandidujících subjektů ve Zlíně:

ANO 2011
Česká pirátská strana
KDU-ČSL s podporou TOP 09 a nezávislých kandidátů
Občanská demokratická strana
ROZHÝBEJME ZLÍN
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
Svoboda a přímá demokracie (SPD)
Zlín 21
Zlín sobě

ANO 2011

Odpovídá lídr Jiří Korec.

1. Krajskému městu ubylo od roku 2018 přes dva tisíce obyvatel, lidé se z města stěhují pryč. Jak chcete tento nepříznivý trend změnit?

Počet obyvatel města Zlína je potřeba navyšovat. Za tímto účelem je potřeba pracovat s územním plánem a vytvořit nová místa jak pro městské bydlení, tak pro bydlení osobní i developery a také plochy k podnikání. Navíc je potřeba realizovat velké projekty, jako je revitalizace náměstí Míru, stavba obchvatu Zálešné, Prštenské příčky, pravobřežní komunikace a další významné větší projekty doplněné o nové projekty podporující volnočasové aktivity. Tím se vytvoří podmínky pro dostupnější bydlení i trh práce. Zároveň je nutné pokračovat ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati, ale i se středními školami, aby studenti po studiích ve Zlíně zůstali či se do Zlína následně vrátili za účelem založení rodiny. Nutné je také podporovat kvalitní zdravotnictví a další služby ve Zlíně, které jsou však často v rukou kraje. Proto jsem rád, že se podařilo dojednat s krajem rozsáhlou dostavbu Krajské nemocnice Tomáše Bati a také že město před pár týdny koupilo objekt pro sociální služby v Malenovicích.

2. Zlín za uplynulé čtyři roky nepostavil žádné byty, pozastavil se i projekt družstevního bydlení. Budete prosazovat investice do stavby nájemního nebo družstevního bydlení? Pokud ano, z čeho byste je chtěli financovat?

Družstevní bydlení není špatná cesta, ale vzhledem k výši úrokových sazeb je v současné době pro mladé rodiny, matky samoživitelky a jiné potřebné skupiny nedostupná. Proto je reálnější pomoci lidem stavbou městského nájemního bydlení, které by bylo financováno z prostředků získaných prodejem části připravených projektů na stavbu bytů. V tomto volebním období jsme v územním plánu vytvořili nové plochy pro stavbu domů, ale zejména jsme začali chystat rozvojové plochy pro bydlení i podnikání. V těchto lokalitě pod sportovní halou počítáme i s umístěním kolejí Univerzity Tomáše Bati, které by pak studenti mohli využít místo nájemního bydlení. Celkově v těchto rozvojových lokalitách můžou vzniknout stovky bytů. Město by část těchto projektů bytových domů prodalo developerům a za obdržené finance by využilo na stavbu své části projektu, případně by místo finančního plnění chtělo po developerech postavit městskou část projektu, čím by vznikly nové městské nájemní byty.

3. Jak chcete řešit dopravní situaci ve městě, které trpí tranzitní dopravou přes centrum? Co může podle vás pro zlepšení situace udělat samo vedení města?

Kromě tlaku na stát na vybudování tunelu, který dle odborníků opakovaně vyšel jako nejlepší varianta řešení dopravy v centru je potřeba dokončit systém záchytných parkovišť s návazností na MHD: Dále je třeba realizovat významné dopravní stavby, jako je obchvat Zálešné, Prštenská příčka, pravobřežní komunikace apod. Nesmí se však zapomínat ani na alternativní možnosti dopravy, které má město přímo ve svých rukou, neboli dále podporovat MHD, cyklodopravu včetně sdílených kol a dále i obecně sdílenou mobilitu. Velkým tématem je i cena parkování v centru města, ale bez záchytných parkovišť a další potřebné infrastruktury pro přestup na alternativní způsob dopravy není vhodné rapidně cenu parkování v centru města zvyšovat či parkování výrazně omezovat.

4. Jaké kroky by mělo město Zlín dělat v souvislosti s růstem cen energií? Měla by městská společnost Teplo Zlín zajišťující dodávky tepla do domácností a veřejných budov investovat více do obnovitelných zdrojů?

Společnost Teplo Zlín není výrobcem tepla, kterým je ve Zlíně Teplárna Zlín spadající do skupiny Sev.en Energy. V aktuální situaci je dobře, že teplárna využívá pro výrobu tepla převážně uhlí, konkrétně české černé uhlí. Díky tomu Teplo Zlín dodává domácnostem i veřejným institucím, které využívají centrální zásobování teplem, teplo za stále rozumnou cenu. Navíc společnost Teplo Zlín pomáhá bytovým domům s investicemi do obnovitelných zdrojů, konkrétně s umístěním solárních panelů, které ve Zlíně skrze geografické podmínky dávají na rozdíl od jiných technologií smysl. Tyto panely a navazující technologie Teplo Zlín následně spravuje a zlevňuje tak domácnostem náklady na bydlení. Cílem města i společnosti Teplo Zlín je, aby bylo co nejvíce odběrných míst zásobováno teplem pomocí centrálního zásobování teplem. Proto společnost Teplo Zlín intenzivně sleduje současné trendy a možnosti pro udržení ceny tepla včetně obnovitelných zdrojů.

Česká pirátská strana

Odpovídá lídr Jiří Robenek.

1. Krajskému městu ubylo od roku 2018 přes dva tisíce obyvatel, lidé se z města stěhují pryč. Jak chcete tento nepříznivý trend změnit?

Víte, před volbami každá strana vzpomíná na Baťu. Ale po volbách u nich vidíme přesně opačné kroky. Zlín se dostal do bodu, kdy je spíše živým skanzenem. Baťa se nebál inovovat, investovat i riskovat. V tom si z něj máme brát příklad, vzpomínání na zašlou slávu nestačí. Zlín se potýká s vysokou cenou nájmů a nemovitostí, zatímco výše mezd je ve spodních patrech mezikrajskych statistik.
Musíme udělat několik zásadních kroků, které povedou ke zvratu třicetiletého úbytku obyvatel. Nejdůležitějším prvním krokem bude urychlené vyčlenění nových oblastí vhodných pro zástavbu. Realizace nových kapacit pro bydlení podpoří i zájem renomovaných developerských firem o založení poboček v našem městě, které má za sebou ojedinělý podnikatelský příběh. Připusťme si však, že Zlín výrazně zaostává s nabídkou kulturního života za jinými krajskými městy. Lidem chybí kulturní vyžití, klubová scéna prakticky neexistuje, pro seniory nemáme dostatečnou nabídku zajímavých aktivit a velkých kulturních akcí je ... zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.

Nájemní a družstevní bydlení je prioritou. Naše řešení vychází z požadavků obyvatel. Ve Zlíně je poptávka po cenově dostupném bydlení, které ale developeři v současné době nestaví. Drahé rezidenční byty v nabídce realitního trhu nezastaví odliv občanů.
My máme zcela konkrétní plány, které vycházejí z vydařené výstavby levného bydlení v zemích Beneluxu. Není důvod, aby to nešlo i ve Zlíně, Češi jsou šikovní a dokáží realizovat obdobné projekty. Jen k tomu potřebujeme výraznou podporu voličů, abychom mohli porazit developerskou lobby a začít stavět cenově dostupné byty.
Město má ve své moci úpravy územního plánu. Pokud v Malenovicích podél řeky Dřevnice nebo v Přílukách v průmyslové zóně mohou růst velké sklady a sídla firem, není důvod, aby to tak nešlo i u objektů pro občany. Výstavbu můžeme financovat z investiční složky městského rozpočtu. Bydlení má mít přednost před investicemi do soukromých sportovních klubů nebo před ekonomicky nerentabilní rekonstrukcí Velkého kina.

3. Jak chcete řešit dopravní situaci ve městě, které trpí tranzitní dopravou přes centrum? Co může podle vás pro zlepšení situace udělat samo vedení města?

Vedení města v minulých letech selhalo při řešení dopravní situace. Prštenská příčka nestojí, obchvat Zálešné vázne a navrhovaný tunel pod Zlínem je z finančního hlediska v současné ekonomické situaci nesmyslný. Vedení města by mělo rychleji jednat o výkupu pozemků a musí přestat předkládat projekty, které následně potřebují řadu úprav, aby byly realizovány. Budou potřeba i personální změny v řadách zodpovědných projektantů. Samozřejmě čekáme i na dokončení projektů, které nejsou v rukou města - velká modernizace zlínské železniční trati nebo dostavba dálnice D49. Trochu nás mrzí, že nejrychleji se podařilo rozjet stavbu silničního napojení v Přílukách, která dopravní zácpy prakticky neřeší a pomůže především pouze firmám v průmyslové zóně.
Možná Vás to od nás překvapí, ale město s atypickým tvarem jako má Zlín se nemůže spoléhat jen na výstavbu cyklostezek a záchytných parkovišť. Pracujeme s tvrdými daty a dojezdový čas občanů do zaměstnání nebo za službami pro nás má přednost.

Nyní se ukazuje, jak moc se situace podcenila v uplynulých letech, ačkoliv potřebu rozmanitosti energetických zdrojů zdůrazňovala řada analytiků. Kdyby město investovalo do alternativních a zároveň efektivních zdrojů, byly by blížící se náklady nižší a investice by se při současných cenách rychle vrátila.
V současné chvíli musí město Zlín pomoci udržet financování základní infrastruktury a nabídnout pomocnou ruku prospěšným dobrovolnickým organizacím. Musíme myslet na malé děti a dospívající, je naprosto klíčové, aby nepocítili dopady energetické krize na úrovni vzdělávání a v rámci nabídky volnočasových aktivit. Město bohužel nemá takové finanční možnosti, aby dokázalo kompenzovat vysoké výdaje všem jeho obyvatelům. V tomto případě je třeba, aby hlavní roli sehrála vláda.

KDU-ČSL s podporou TOP 09 a nezávislých kandidátů

Odpovídá lídr Vojtěch Volf.

1. Krajskému městu ubylo od roku 2018 přes dva tisíce obyvatel, lidé se z města stěhují pryč. Jak chcete tento nepříznivý trend změnit?

Když pomineme zvýšenou úmrtnost v období pandemie Covid-19, tak pravděpodobně odcházeli z města mladí lidé, kteří vystudovali v jiných městech a už zde zůstali, případně občané, kteří nesehnali bydlení ve Zlíně a zakotvili v některé z okolních obcí, do Zlína však nadále dojíždějí za prací a jejich děti zde chodí do školy. Důvody, proč se výše uvedené děje, vyjmenováváme v našem programu. Tím nejvýraznějším však je nedostatek bytů nebo ploch pro stavbu domu. Řešení, které nabízíme, je stavba bytových domů ve vlastnictví města a stavba družstevního bydlení, případně vytipování ploch pro stavbu individuálního bydlení.
Ve zkratce řečeno – lidé by ve Zlíně chtěli bydlet, ale nemají kde. Když jim zajistíme prostor, nejenže se mnoho lidí do města vrátí, ale přijde také mnoho nových.

Ano, budeme prosazovat investice do družstevního i nájemního bydlení. U hospodaření města vždy záleží na prioritách. A pokud je prioritou dostupnější bydlení, raději postavíme 200 nových městských bytů, než opravíme jedno nepoužívané kino, u kterého si navíc nejsme jisti využitím. Čímž netvrdíme, že by kino opravu nepotřebovalo, ale víme, že naše priority jsou jinde. Stran zastavení projektu družstevního bydlení kvůli financování – jsou i jiné varianty, jak tento projekt financovat, jsme si jisti, že bychom byli schopni to rychle dotáhnout do konce.

3. Jak chcete řešit dopravní situaci ve městě, které trpí tranzitní dopravou přes centrum? Co může podle vás pro zlepšení situace udělat samo vedení města?

Toho, že Zlín trpí tranzitní dopravou, jsme si vědomi. Jedná se o jediné krajské město a jedno z mála okresních měst bez obchvatu. Toto chceme změnit a je to jedna z priorit našeho programu. Vedení města může jednak více tlačit na státní instituce a na Zlínský krajk dobudování dálnice D49 a jejího napojení, za druhé může zrychlit dobudování strategických staveb na území města, jako jsou například prštenská příčka nebo obchvat Zálešné. Dále je nutné urychlené vybudování záchytných parkovišť.

Z pohledu města jako spotřebitele se nyní musíme zaměřit na maximální možné úspory energií. V tomto se budeme chovat podobně asi jako každá jiná domácnost nebo firma, jednoduše i město musí šetřit. A budeme-li se chtít v budoucnu vyhnout podobným výkyvům cen energií, pak nám nezbývá než zvýšit energetickou soběstačnost města, právě i pomocí investic do obnovitelných zdrojů.
Z hlediska dodávky tepla domácnostem přes společnost Teplo Zlín je teď nutná strategická spolupráce s klíčovým výrobcem tepla – soukromou společností Teplárna Zlín. Společně musíme zachovat cenu tepla v rozumné výši, třeba i za cenu nulových marží. Do budoucích let pak samozřejmě musíme důsledně zvážit všechny možnosti rozvoje, například i energetické využití odpadů. Chceme, aby obyvatelé a firmy měli jistotu stability a předvídatelných cen, i záruku dlouhodobého rozvoje výroby tepla, které bude šetrné k životnímu prostředí.

Občanská demokratická strana

Odpovídá lídr Tomáš Goláň.

1. Krajskému městu ubylo od roku 2018 přes dva tisíce obyvatel, lidé se z města stěhují pryč. Jak chcete tento nepříznivý trend změnit?

Tato otázka je vlastně absolutní prioritou naší kampaně. Mladí lidé potřebují budoucnost a zábavu, jenom tak zůstanou v našem městě. Pro budoucnost je nutno postavit skutečný studentský kampus s kolejemi, centrem inovací, se startupy a s klastry, které pomohou mladým pokračovat v tom, co začali již na studiích, případně pomohou s jejich novými nápady či myšlenkami. V Česku neexistuje centrum pro studium a aplikaci technologií blockchain, proto je nutno rozvíjet budoucnost našich mladých i tímto směrem. Není možno také zapomenout ani na jejich zábavu, vždyť i to měli vždy na paměti Tomáš Baťa i jeho nevlastní bratr Jan Antonín.

To určitě, byty jsou další prioritou. Je třeba si ale uvědomit i to, že vše neřeší pouze výstavba nových bytů, ale i využití těch stávajících pro bydlení našich občanů. Velká část bytů je totiž v současnosti užívána k bydlení studentů, stavbou velkokapacitních studentských kolejí by se tyto byty uvolnily. Financovat bydlení chceme z úvěrů a také formou družstev, která budou zakládána.

3. Jak chcete řešit dopravní situaci ve městě, které trpí tranzitní dopravou přes centrum? Co může podle vás pro zlepšení situace udělat samo vedení města?

Neustále upozorňujeme na to, že Zlínem se nikam nejede, takže tu není transit přes město tak zásadní jako v jiných městech. To ale neznamená, že je ve Zlíně ohledně dopravy vše v pořádku. A již z otázky plyne, že pokud někdo slibuje z radnice vyřešení dopravy, pak je to čirý populismus, neboť tato je převážně v gesci ministerstva dopravy. Zlínská radnice ale musí spolupracovat na obchvatu Zálešné a vybudovat Prštenskou příčku, což jsou nejdůležitější stavby, která nás v brzké době čekají. Pokud budeme mít napojení na dálnici z obou stran, zase se Zlínu uleví. Není od věci také snažit se vyjednat přesun překladiště kontejnerů v Lípě, které je dalším generátorem zvýšené dopravy, na jiné vhodnější místo. Nějakou alternativu dokonce máme i v jednání.

V této věci máme v plánu rozvoj FVE na všech budovách patřících magistrátu, což nesouvisí přímo s teplem, ale velmi úzce souvisí s růstem elektrické energie. Je třeba se začít bavit i o technologii spalování případné nové spalovny odpadů, když máme pro její stavbu naprosto ideální místo na Suchém dole. Minulé zastupitelstvo řešilo, jak v budoucnu likvidovat odpady, ale ve vyspělém světě se již odpady pouze spalují, a my musíme najít tu nejlepší technologii spalování místo toho, abychom přešlapovali na místě a vymýšleli již vymyšlené. Ze Suchého dolu do teplárny již dnes vede produktovod, kterým by se teplo vzniklé při spalování dostalo k lidem. Tímto směrem je třeba se ubírat a nečekat, až případné investice do spalovny budou v budoucnu desetkrát vyšší, až se konečně k něčemu rozhoupeme.

ROZHÝBEJME ZLÍN

Odpovídá lídryně Pavla Jahodová.

1. Krajskému městu ubylo od roku 2018 přes dva tisíce obyvatel, lidé se z města stěhují pryč. Jak chcete tento nepříznivý trend změnit?

Jedna věc je dostupné bydlení.
Nejen pro mladé rodiny, ale např. i pro vysokoškoláky, kteří ukončují vzdělávání, mají pracovní příležitosti ve městě a nemají dostupné bydlení. Samostatnou kapitolou je trend vystěhovávání se do okolních obcí s cílem získat bydlení v klidném a „zeleném“ prostředí. Zde je nezbytné nejprve změnit územní plán s cílem získat plochy pro individuální bydlení v okrajových katastrálních územích města.
Druhou věcí jsou možnosti trávení volného času.
Zlín by měl vytvářet podmínky pro uplatnění jednotlivých zájmových skupin, kroužků, souborů a ti by měli mít příležitost svou aktivitu prezentovat veřejnosti.

Financování bytové výstavby by mělo být vícezdrojové. Je nezbytné sladit dotační politiku Evropské unie, státu a města. Případně jsme schopni spolupracovat a dát na stůl projekty se soukromými developery. Zásadní podmínkou takové spolupráce by bylo, aby konečná cena bydlení pro občany nebyla plně komerční. (Aby přidaná hodnota městem, příp. samotný fakt, že takovou výstavbu spolugarantuje město, nebyla kalkulována v komerčních cenách.)

3. Jak chcete řešit dopravní situaci ve městě, které trpí tranzitní dopravou přes centrum? Co může podle vás pro zlepšení situace udělat samo vedení města?

Posledních 15 let vedení města dostatečně nespolupracuje s krajem, státem a jejich orgány na přípravě dopravních investic. To je první a zásadní podmínka ke zlepšení situace. Samo vedení města ve své zlínské kotlině nedokáže postavit ani zaplatit dopravní stavby celostátního nebo krajského významu, tranzitní komunikace ve správě ŘSD a Zlínského kraje. (Museli bychom se seznámit se skutečným stavem příprav a co nejdříve je zrychlit.)

Město prostřednictvím svých společností může udělat daleko více než dosud. Nemusí jít jen o Teplo Zlín. Zateplení objektů, úsporná opatření ve veřejných budovách, využívání obnovitelných zdrojů. Ve Zlíně zatím nevíme o ničem, co by proběhlo jako městská iniciativa.
Fungovat může fotovoltaika na střechách domů, ohřev vody v jednotlivých objektech, tepelná čerpadla. Lze připravit i s podporou Evropské unie a státu řadu rychlých i dlouhodobějších opatření.

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ

Odpovídá lídryně Kateřina Francová.

1. Krajskému městu ubylo od roku 2018 přes dva tisíce obyvatel, lidé se z města stěhují pryč. Jak chcete tento nepříznivý trend změnit?

Ještě před pár lety bylo trendem postavit si vlastní dům v některé z obcí v okolí Zlína, nové čtvrti rostly v Březnici, Lukově, Hvozdné i jinde. Tyto obce nabízely stavební pozemky a spousta mladých rodin toho využila. Za prací i dalšími aktivitami ovšem většinou dál dojíždí do Zlína. Dnes se tento přístup mění, lidé začínají hledat bydlení nezatížené dojížděním. Snažíme se na tento trend reagovat, aktuálně máme připravené pozemky pro hromadnou výstavbu a chystáme i pozemky pro individuální výstavbu.

Máme připravený projekt družstevní výstavby, pozemky i studie, vše bude záležet na poptávce občanů, úrokových sazbách i na dotačních titulech. Další možností je spolupráce se soukromými investory. Takto nyní připravujeme bytovou výstavbu v lokalitě Boněcký rybník, kde by měla část bytů zůstat v majetku města. Aktuálně má město téměř dva tisíce městských bytů, jsou určeny především nízkopříjmovým skupinám obyvatel, sociálně slabým a seniorům, kteří si nemohou dovolit vlastní bydlení nebo komerční nájem.

3. Jak chcete řešit dopravní situaci ve městě, které trpí tranzitní dopravou přes centrum? Co může podle vás pro zlepšení situace udělat samo vedení města?

Zlín je primárně cílovým městem, tranzit tvoří jen velmi malou část dopravy. Podle dopravních průzkumů je to asi 10 procent. Pro zklidnění dopravy je potřeba vybudovat pravobřežní komunikaci, připravujeme projekt na její realizace v úseku od Jižních Svahů po Louky. V návaznosti na budování silnice D49 zrealizujeme obchvat Zálešné, který odvede velkou část dopravy z centra města.

Ano, řešíme možné úspory a rozbíháme pilotní projekty, například ve školách. Podobnou vizi máme i v případě budovy Městského divadla. Při výstavbě a rekonstrukcích městských objektů chceme v maximální míře podpořit instalaci fotovoltaických panelů.

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Odpovídá lídr Pavel Sekula.

1. Krajskému městu ubylo od roku 2018 přes dva tisíce obyvatel, lidé se z města stěhují pryč. Jak chcete tento nepříznivý trend změnit?

Výstavba bytů je hlavním cílem SPD ve Zlíně. To nám umožní prosadit aktivní politiku podpory rodin s více dětmi a mladých podnikajících rodin. Chceme, aby úspěšná mladá generace měla možnost se po školách vrátit se zpátky do Zlína a zde uplatňovat své znalosti a také zde nalézt výhodné podmínky pro založení rodiny a pro podnikání.
Je potřeba také i ve spolupráci s krajem zatraktivnit výuku na školách se zaměřením na obory, které jsou perspektivní. Nutností je podpora podnikání již na základních školách.
Město se od roku 2010 nerozvíjí a stagnuje. Jižní Svahy si zaslouží, aby i zde přišly významné městské investice. Připravíme výstavbu víceúčelové sportovní a kulturní haly, kde by se daly pořádat kulturní a společenská setkání, ale také sportovat a lidé z JS by nemuseli jezdit za těmito zážitky do centra města. Samozřejmě je zde i prostor pro bytovou výstavbu a také pro rozšíření lékařské péče. Se stárnutím obyvatel zde přibývá potřeba těchto služeb. Zcela schází 24 hodinová zubní ... zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.

Město nepostavilo prakticky žádné byty již 20 let! Výstavba bytů je hlavním cílem SPD ve Zlíně.
Město má odborný aparát a nemusí tyto režie promítat do ceny stavby bytů a to ani zisk. Ziskem je totiž zvýšený počet obyvatel, díky kterým se navyšují příjmy rozpočtu města.
To celé znamená, že výstavba městem realizovaná není zatěžovaná režiemi, cenou pozemků a byty mohou být až 30% levnější při srovnatelné kvalitě ostatní výstavby.
To nám umožní mnohem efektivněji řídit aktivní politiku přidělování bytů mladým rodinám s dětmi, rodinám začínajících podnikatelů apod. A také uplatňovat rozličné stupně slev, což může pomoci různým ohroženým skupinám obyvatel Zlína.
Možností je více, od čistě nájemního bydlení v bytech ve 100% vlastnictví města, přes modely družstevního se zapojením kapitálu budoucích nájemníků. A tito mohou po daném časovém úseku) získat bezplatně byty do svého osobního vlastnictví. Popřípadě různé kombinace.
Město si může vzít úvěr, může žádat o dotační prostředky, úvěry si ... zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.

3. Jak chcete řešit dopravní situaci ve městě, které trpí tranzitní dopravou přes centrum? Co může podle vás pro zlepšení situace udělat samo vedení města?

Výstavba důležitých dopravních staveb vázne celá desetiletí. Šílené nerealizovatelné výmysly zdržely potřebnou výstavbu o 20 let.
Za tři roky přibude desetitisíc aut denně z dálnice, obchvat Zálešné nebude stačit. V centru města i cestou přes JS přibudou tisíce aut.
Jako rychlé řešení vidíme výrazné zlepšení v automatizovaném řízení dopravy. Ten stávající je nedostatečný (sliby „Z Otrokovic do Zlína na zelenou“?). Tím můžeme průjezdnost městem podstatně zlepšit.
Mohl by pomoci obchvat Zlína. Proto máme v programu zpracování studie proveditelnosti obchvatu Zlína tzv. Zelinkovou variantou, což je věc zmiňovaná již v Generelu dopravy.
Studie SPUM, letos zastupitelstvem schválená, s touto situací nepočítá. Naopak, město chce zrušit parkovací místa a podstatně zvýšit poplatky za parkování. Zavést placené rezidenční parkování pro obyvatele Zlína. S tím zásadně nesouhlasíme. Město se má rozvíjet, má stavět a pečovat o své občany. Ne je šikanovat, pokutovat a zvyšovat jim daně. SPD chce ... zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.

SPD ve věci energií bude prosazovat společný nákup města elektřiny a plynu s družstvy a společenstvími vlastníků spravující bytové domy.
A také výstavbu fotovoltaických zdrojů. Plochy na domech je jedna z cest využití. Opět by do takového projektu ale mohly být zapojeny výše uvedené subjekty a město by v rámci úspor mohlo zřídit městskou distribuční společnost. Je to obrovská příležitost pomoci do budoucna občanům města.
K tomu je také možné využít zastřešení fotovoltaickými panely některých parkovišť a jejich instalací na sloupech veřejného osvětlení a sloupech DSZO.
Rozprodali jsme energetické zdroje a provozování jsme svěřili do rukou soukromého kapitálu. Opět nelichotivé a neprozíravé dědictví předchozích politických reprezentací, na které doplácejí a budou doplácet občané města.
Bohužel se město také zbavilo rozvodů horké topné vody a je to škoda. I tak je tady prostor pro jednání o propojení obou zdrojů tepla v aglomeraci Zlín – Otrokovice. Je to cesta pro snížení nárůstu cen i ... zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.

Zlín 21

Odpovídá lídr Čestmír Vančura.

1. Krajskému městu ubylo od roku 2018 přes dva tisíce obyvatel, lidé se z města stěhují pryč. Jak chcete tento nepříznivý trend změnit?

Je to vážná věc a potřebujeme pochopit, proč se tak děje a správně na to reagovat. Nestačí říkat, co chce vedení města samo slyšet, jak je to tu všechno bez problémů. Chybí nám především dostupné bydlení a na účtu města není jediný byt za poslední roky. Kde je ta inzerovaná starost?
Podlehli jsme sebeklamu a ztratili schopnost řešit obtížné problémy, které vyžadují dlouhodobou přípravu a plánování.
Ignorujeme fakt, že jsme v konkurenčním prostředí s jinými městy, které řeší to, o čem my zatím jenom mluvíme. Bez vzájemně provázaných a promyšlených projektů se nepohneme a trend odchodu především mladých lidí bude, obáváme se, pokračovat.

Nemáme jinou šanci. Ceny bytů ve Zlíně jsou dlouhodobý problém. Je nanejvýš nutné už změnit přístup města a řešit to v jeho investičním plánu. Podívejte se sami, za co jsme utratili peníze města v minulých letech. Je to na dnešní radnici a koalici, aby občanům vysvětlila, proč si myslí, že ve městě nám budou zůstávat mladí lidé a přicházet noví, když musí zaplatit 20-25 tisíc za nájem bytu pro svoji rodinu i bez zdražení energií.
Zoufalost stavu dokumentuje i to, že nejsme schopni ani průběžně opravovat městské byty a desítky jich dosud byly prázdných.
Samostatnou kapitolou je stav nejstarších obytných čtvrtí Zlína. Z kdysi výkladní skříně Zlína se stávají územím prakticky bez infrastruktury s inženýrskými sítěmi na konci životnosti a neexistuje plán jejich celkové opravy a revitalizace, ani finanční zdroje.

3. Jak chcete řešit dopravní situaci ve městě, které trpí tranzitní dopravou přes centrum? Co může podle vás pro zlepšení situace udělat samo vedení města?

Hlavně je třeba přijmout fakt, že budoucnost našeho města se nevyřeší sama, ani to za nás neudělá někdo jiný. Nemíníme tím ale, že ho budou dělat politici. Potřebujeme se vrátit k tomu, co dělal zakladatel nového Zlína. Formulovat promyšlené a srozumitelné zadání pro nejlepší odborníky na takovou práci. Dosavadní praxe je volba těch nejlevnějších.
Vyřešit dobře dopravu v centru bez dlouhodobého plánu rozvoje města, to je loterie. Vidíme to dobře na projektu modernizace železniční dopravy.
Podle skoro čtvrt století starého plánu tu máme mít koridor pro rychlost vlaků 100 km/h Rozdělí to naše město ochranou hradbou trati, kterou projede málem víc kontejnerů než lidí. A ty kontejnery budeme na náklaďácích zase vozit zpátky přes centrum města. Absurdní představa.
Město společně s krajem musí hned začít jednat o nápravě tohoto projektu.

Je to to nezbytné. Zdravý rozum věří revizi dnešního Green dealu EU. Přechod na obnovitelné energie byl založen na využití plynu a víme, co se dnes děje. Účet za to z velké části zaplatí občané a firmy, a zisk stejně neplyne státům. Regulujeme tvar okurek a životně důležité zdroje jsou mimo kontrolu. To je nepochopitelné a neudržitelné.
To je jediný přínos krizí, že nás donutí řešit důležité věci. Říká se, voják se stará, voják má, a platí to i pro Zlín. Musíme se starat o zásobení města všemi energiemi, vodou a řídit odpadové hospodářství, apod. a máme představu, jak to udělat. Potřebujeme být nejlepší, ne za horizontem událostí.

Zlín sobě

Odpovídá lídr Pavel Bráblík.

1. Krajskému městu ubylo od roku 2018 přes dva tisíce obyvatel, lidé se z města stěhují pryč. Jak chcete tento nepříznivý trend změnit?

Aby lidé neodcházeli, musí k tomu mít několik podmínek. Především by se jim mělo ve městě líbit a měli by mít zajištěno hlavně to rozhodující pro život. Tedy dobrou práci, kvalitní bydlení a městskou infrastrukturu.
Zlín je krásné město, ale nedisponuje dostupným bydlením pro všechny skupiny obyvatel. Zejména mladí a rodiny s dětmi moc šancí získat pěkné dostupné bydlení nemají. To ve Zlíně chybí a my ve Zlín sobě to chceme změnit.

Chceme, aby město zahájilo výstavbu městských nájemních bytů i širokou družstevní výstavbu bytů. Financování u městských bytů by bylo logicky z rozpočtu města a nájemníci by tento výdaj v čase zaplatili. Družstevní výstavba probíhá především v kofinancovaní s družstevníkem, který dává k dispozici zhruba čtvrtinu pořizovacích prostředků a zbytek financuje bankovní sektor. Záruční a rozvojová banka má pro výstavbu družstevních bytů vlastní výhodný produkt.

3. Jak chcete řešit dopravní situaci ve městě, které trpí tranzitní dopravou přes centrum? Co může podle vás pro zlepšení situace udělat samo vedení města?

Především začít něco dělat. Prozatím zapomenout na drahé tunely a pravobřežní komunikace. Na to město nemá a hned tak mít nebude. Kdyby ano, dávno by to ti mudrlanti, kteří o tom desetiletí mudrují, udělali.
Začali bychom postupně:
1. úpravami na stávajících silnicích (odbočovací pruhy, zálivy, propojky, kruhové křižovatky, záchytné parkoviště na příjezdech do Zlína i ve městě, atd.
2. Motivovat lidi nepoužívat auta, ale MHD, vlak, kolo, koloběžku nebo ebike (klíčové je snížit počet projíždějících aut ve městě). Navýšit počet spojů i vozů MHD, snížit jízdné na 10 kč/den. Ten, kdo nechá vozidlo na záchytných parkovištích, by měl parkování v ceně jízdenky MHD.
3. Rozšířit systém cyklostezek a počet půjčených kol a koloběžek, elektro kol a elektromotorek. Částečně se tranzit může odklonit po vybudování dálnice a přípojky na dálnici po městském obchvatu Zálešné. Zákaz vjezdu do města těžkým zejména tranzitním vozům v určené dny v týdnu.

Město by mělo především vybudovat na všech svých a veřejných budovách fotovoltaické elektrárny. Mělo by pomáhat dotovat takové systémy na bytových domech a podílet se na tom.
Jestli prostřednictvím Tepla Zlín nebo jinak je věcí technickou. Teplo Zlín by mělo především dodávat lidem teplo po dobu 1-2 let za sníženou cenu a město by mělo ztrátu kompenzovat.

autoři: Tomáš Fránek , Růžena Vorlová

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Komunální volby 2022: První debata s kandidáty ve Zlíně

Své názory představili zástupci těchto subjektů: Svoboda a přímá demokracie, Zlín 21 a Zlín sobě.

Přehrát
Komunální volby 2022: Druhá debata s kandidáty ve Zlíně

Své názory představili zástupci těchto subjektů: ANO 2011, Česká pirátská strana, ROZHÝBEJME ZLÍN.

Přehrát
Komunální volby 2022: Třetí debata s kandidáty ve Zlíně

Své názory představili zástupci těchto subjektů: KDU-ČSL s podporou TOP 09 a nezávislých kandidátů, Občanská demokratická strana a STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ.

Přehrát