Kolonáda i Jurkovičův vodoléčebný ústav se slunečními lázněmi. Podívejte se, jak se Luhačovice změní

4. červenec 2018

Lázeňský areál v Luhačovicích čekají opravy za více jak dvě sta milionů. Obnovy se dočká kolonáda, hala s vincentkou i vodoléčebný ústav se slunečními lázněmi.

Malá a Velká kolonáda s halou, kde pramení známá Vincentka, je po desetiletích provozu ve špatném technickém stavu. Je potřeba opravit a restaurovat prosklená okna, mozaiky i mramorové sloupy.

Vzhled lázeňského centra bude vycházet z urbanistickému slohu architekta Oskara Pořísky. V nevyužitém poschodí haly, kde pramení Vincentka, nově vznikne muzejní expozice. A zpřístupněné by mělo být i pítko pramene Amandka.

Celkové náklady na rekonstrukci kolonády se pohybují kolem 103 milionů korun. Práce by mohly začít na jaře příštího roku.

Současná podoba kolonády v Luhačovicích
Plány na přestavbu kolonády v Luhačovicích

Oprav se dočká i unikátní vodoléčebný ústav s přilehlými slunečními lázněmi. Hlavní budova ústavu, kterou nechal postavit Dušan Jurkovič, chátrá už déle než deset let. Sluneční lázně se poslední opravy dočkaly v roce 1999, jsou ale nepřístupné.

V budově vodoléčebného ústavu vznikne muzejní expozice o historii lázeňství. Část výstavy připomene i hudbu a život Leoše Janáčka. Ve slunečních lázní vznikne interaktivní část expozice o lázeňství.

Náklady na opravy vedení lázní vyčíslilo na více jak 110 milionů. Pokud získají Lázně Luhačovice dotaci, chtějí začít areál opravovat v roce 2019.

Nová podoba vodoléčebného ústavu v Luhačovicích
Nová podoba vodoléčebného ústavu v Luhačovicích
Slunečné lázně
autoři: Andrea Kratinová , Tomáš Fránek
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.