Kníže Oldřich nebyl žádný romantický hrdina. Spíš drsný vládce, který šel přes mrtvoly

Knížete Oldřicha si z dějepisu pamatujeme asi nejvíc díky jeho lásce k selce Boženě. Kosmova kronika vypráví, že ji kníže potkal u lesní studánky, zamiloval se a oženil se s ní, i když nebyla z urozeného rodu. Faktem je, že venkovanka Božena dala Oldřichovi vytouženého syna a kníže tak měl zajištěného následníka.

Kníže Oldřich ale nebyl žádný romantický hrdina, spíš drsný vládce, který šel přes mrtvoly. O vládu nad českým knížectvím vedl neustálý boj se svým bratrem Jaromírem. Chvíli byl právoplatným vládcem jeden, chvíli zas druhý, podle toho, který z okolních králů je zrovna podporoval.

V roce 1034 to asi Oldřicha už přestalo bavit a bratra Jaromíra odstranil ze hry tím, že ho nechal zajmout a oslepit. Dost krutě se choval i k dalším konkurentům, pokusil se například vyvraždit rod Vršovců.

Ale abychom si Oldřicha nepamatovali jen jako středověkého sadistu – jeho zásluhou se podařilo z područí Poláků získat zpět území Moravy, které ovládali. Po tom, co už o Oldřichovi víme, nás asi nepřekvapí, že polského knížete Měška II. nechal vykleštit.

Knížete Oldřicha za jeho kruté činy nestihl žádný „spravedlivý“ trest, zemřel náhle uprostřed bohaté hostiny, doslova mezi jídlem a pitím.

autor: Jan Herget
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.