Klíčumburk se říkalo starému zámku ve Lnářích. Nad vstupem do sídla byl totiž vytesán klíč
Ve Lnářích na Strakonicku stojí vedle sebe mezi rybníky dva zámky. Těsně kolem nich vede hlavní silnice na Plzeň. Drobnější, takzvaný starý zámek v sobě ukrývá původní středověkou tvrz, která zdejšímu panstvu sloužila od 14. století.
Nejstaršími majiteli Lnář byli zřejmě páni, kteří v erbu měli klíč. Tento rodový symbol byl také vytesán nad vstupem do sídla, kterému se podle něj minimálně od 16. století říkalo buď česky Klíčumburk, nebo německy Schlüsselburg. Klíč se totiž německy řekne Schlüssel.
Ve druhé polovině 17. století se malba velkého klíče objevila rovněž na fasádě prvního patra nového barokního zámku rozestavěného Vratislavy z Mitrovic a dokončeného Černíny z Chudenic. A vydržela tam až do první republiky, kdy během úprav došlo k jejímu odstranění.
Nahradila ji pouze malá kamenná deska se stejným motivem. Ani tu tam ale dnes už nenajdeme. Označení zámeckého okrsku Schlüsselburg se přeneslo na celou obec a stalo se jejím oficiálním jménem v německém jazyce. Klíč mají Lnáře i ve svém obecním znaku.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Prachatice se staly „Českým Norimberkem“ díky početné komunitě příchozích z Itálie a Švýcarska
Kulturní rozkvět učinil z města Norimberk na přelomu 15. a 16. století centrum německé renesance. Jedním z jihočeských měst, kam renesance záhy pronikla, byly Prachatice.
-
Vimperský Haselburg patří mezi nejlépe dochované předsunuté dělostřelecké bašty na našem území
Haselburg je předsunutá dělostřelecká bašta, která měla chránit vimperský hrad. Vznikla zřejmě po roce 1479, kdy byl Vimperk na žádost Petra Kaplíře ze Sulevic povýšen.
-
Na šumavskou trať z Vodňan přes Prachatice do Vimperka a Volar vyjel první vlak v říjnu 1893
Region u šumavské Zlaté stezky zůstával v budování dopravní infrastruktury pozadu. Zatímco na trati z Budějovic do Plzně se už jezdilo, trať od Písku byla teprve zvažována.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
