Když člověk přestane zpívat, znejistí. V romských písních je smutek, bolest, ale i radost, myslí si Ida Kelarová
Znovu objevit hlas a zpívat autenticky, ne akademicky, to je motto zpěvačky Idy Kelarové. Sbormistryně, pedagožka a dirigentka je dcerou muzikanta Kolomana Bitta a přes maminku má své kořeny i na Slovácku.
Čerstvá držitelka vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti kultury, výchovy a školství, založila pěvecký sbor Čhavorenge (v překladu ‚dětem‘), ve kterém se věnuje romským dětem a mládeži.
Čtěte také
„Každý den na tatínka myslím, mám ho v srdci,“ vyznává se ze silného citového pouta Kelarová. Právě on ji přivedl ke hře na klavír i violoncello. „Byl to můj největší posluchač a byl svědkem toho, jak se zdokonaluju,“ vzpomíná.
K samotnému zpěvu se dostala až v Anglii, kam emigrovala. „První koncert byl zlomový, byl po smrti táty a já šla ke klavíru poprvé v životě sama. Romské písně jsou emotivní a dnes už je lektorka zpěvu používá pro otevření hlasu účastníků kurzů. „V romských písních je nejen smutek, ale i bolest a radost,“ doplňuje Kelarová.
Romským dětem se Ida Kelarová věnuje už 30 let. „Romské děti by potřebovaly více vzdělání a ty neromské zase víc emocí. A tyhle dva světy spojuju,“ vysvětluje pedagožka.
Jaké pro ni bylo přebírat ocenění z rukou prezidenta? Jak motivuje romské děti a mládež ke zpěvu? Čím začínají setkání zájemců o zpěv, které s úspěchem organizuje už desítky let? A poslouchá své vlastní písně? Dozvíte se v Apetýtu!
Související
-
Poslouchat ticho, soustředit se na hudbu. Daleko od lidí v americké přírodě jsem šťastná
„První roky byly plné nepochopení, lidé mě nepřijímali. Musela jsem na sobě pracovat a postupně jsem získala publikum, které mě následuje dodnes. “
-
Zpěvačka Ida Kelarová získala jako první Romka v historii státní vyznamenání
Prezident Petr Pavel při svém premiérovém předávání státních vyznamenání ocenil 62 osobností. Mezi nimi o romskou zpěvačku Idu Kelarovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
