Karel Barták: Další masivní rozšíření EU je na pořadu dne, nedá se nic dělat
Ruská agrese proti Ukrajině vynesla do čela agendy Evropské unie její příští velké rozšíření. Je zřejmé, že kdyby za humny nezuřila válka, která unii nutí zaujímat geopolitická stanoviska, byla by tato nepříjemná věc dál odkládána.
Nyní je však jasné, že se EU bude muset do konce letošního roku vyslovit nejen k zahájení vstupních rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, ale také k jejich urychlení, se Srbskem, Černou Horou, Albánií a Severní Makedonií, a najít recept pro posun s Bosnou a Hercegovinou a s Gruzií.
Čtěte také
Zvýšení počtu členů z 27 na 33, ba 35 bude obrovskou výzvou a složitým procesem. Nejenže musí proběhnout tradiční úmorné vyjednávání kapitolu po kapitole, které zajistí legislativní soulad nováčků se zbytkem unie a bude vyžadovat splnění mnoha těžkých úkolů na jejich straně.
Neméně těžké úkoly čekají samotnou unii, tedy také nás, Česko. Budeme například muset přizpůsobit společnou zemědělskou politiku tak, aby fungovala také pro Ukrajinu, která je zemědělským gigantem. Už dnes několik zemí v čele s Polskem zavírá hranice ukrajinskému obilí; co bude, až se toto obilí bude pěstovat a sklízet uvnitř EU?
Chování postkomunistických zemí v EU
Čtěte také
Budeme se muset dohodnout na parametrech evropských dotací chudším zemím, což bude znamenat přesun řady zemí, které dnes z rozpočtu unie těží, do kategorie čistých přispěvatelů. Česko mezi nimi bude nepochybně, stejně jako Polsko nebo Slovensko.
A zároveň najít způsob, jak významně navýšit celkový rozpočet EU, protože prostě už nebude možné mít geopolitické ambice, slibovat Marshallův plán pro Ukrajinu, ukazovat světu cestu ven z klimatické krize a toto vše, plus mnoho dalšího, financovat ve výši jednoho procenta HDP, jako je tomu dnes.
Pomyslný výkop provedl šéf Evropské rady Charles Michel, když nedávno prohlásil, že bychom měli být připraveni na vstup nových zemí do roku 2030. Evropská komise mu vyčinila, že data se nemají nikdy říkat, ale džin je z láhve venku.
Čtěte také
Koncem září se šéf evropské diplomacie Josep Borrell sejde s ministry zahraniční západobalkánských zemí. Tentokrát už by to nemělo být jen mlácení prázdné slámy, jako v uplynulých dvaceti letech, ale hovor o konkrétních cílech a datech. O startu jednání s Ukrajinou se pak rozhodne na prosincové schůzi Evropské rady.
Evropská unie se rozšíření očividně obává. Hledají se cesty, jak zajistit změnu rozhodovacích mechanismů, aniž by se musela revidovat Lisabonská smlouva, což by znamenalo podstupovat riziko zamítnutí v národních referendech v některých zemích. Část politiků si myslí, že to půjde i bez revize, část ji naopak rozhodně požaduje. Někteří, třeba francouzský prezident Emmanuel Macron, navrhují jakési postupné členství, kdy by se vstupující země zapojovaly do práce EU krok za krokem.
Přijetí nového člena do EU vyžaduje jednomyslné rozhodnutí těch stávajících. Stačí tedy málo, aby se proces zasekl kvůli té či oné vnitropolitické překážce, třeba v Bulharsku vůči Makedonii nebo v Maďarsku vůči Ukrajině.
Právě chování některých postkomunistických zemí v EU bere těm starším chuť se do toho pouštět. Ruská expanzivní válka však vytvořila úplně novou situaci. EU musí odpovědně usilovat o jednotnou frontu a o stabilitu kontinentu tváří v tvář Rusku, ale i Číně, ba Spojeným státům. Na individuální antipatie nezbývá v tomto kontextu ani prostor, ani čas.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
