Karel Barták: EU chce nejen hospodářskou spolupráci, ale nově také bezpečnost
Evropská komise doporučila členským státům, aby se vybavily společnou bezpečnostní strategií, která omezí rizika plynoucí z některých obchodů a transferů technologií, sníží strategickou závislost Evropy na třetích zemích a zároveň zachová co nejvyšší míru otevřených obchodních a hospodářských vztahů s vnějším světem.
Jejím důvodem i terčem jsou Rusko a Čína – EU se musí poučit z minulých chyb a učinit rozhodné kroky, aby se neopakovala závislost na ruském plynu, či se vyvázala z jednostranného masového dovozu čínských baterií nebo čipů.
Čtěte také
Čtrnáctistránkový návrh strategie zasahuje do oblastí obchodu, průmyslu, vědy a výzkumu, zahraniční a bezpečnostní politiky, které mají ve své gesci vesměs vlády členských zemí, nikoli instituce EU. Lídři „sedmadvacítky“ o ní budou mluvit poprvé na summitu 29. června.
Hlavním poselstvím je, že by v současném kontextu neměla žádná země jednat na vlastní pěst, že v jednotě je síla a že Evropa může obstát v těžkém boji o místo na slunci v oblasti špičkových technologií jedině za podmínky společného postupu.
„Pokud jednáme společně, jsme hráčem. Pokud nejednáme společně, jsme pouhým hřištěm,“ varovala místopředsedkyně komise Margrethe Vestagerová.
Jednat jako semknutý blok
Její šéfka Ursula von der Leyenová uvedla jako příklad Čínu – je jasné, řekla, že EU bude s Čínou maximálně spolupracovat třeba ohledně ochrany klimatu, protože tato země produkuje třetinu světových emisí.
Čtěte také
Ale pokud půjde o sdílení omezeného počtu špičkových technologií, které mají i vojenské využití, musí být mnohem opatrnější. Musí také hledat nové zdroje – proč státy EU dovážejí 97 procent lithia z Číny, když ho mohou nakupovat jinde?
Země EU se poprvé vyděsily, když za covidové krize v letech 2020-2021) zjistily, že samy už nevyrábějí ani gram paracetamolu a při nedostatku se musí doprošovat v Indii nebo v Číně.
Po ruském vpádu na Ukrajinu si s hrůzou uvědomily, že svou prosperitu budovaly slepě na laciném ruském plynu. Dnes jsou už daleko citlivější na jakékoli další závislosti, což však neznamená, že by se jich dobrovolně zbavovaly. Komise proto volá po koordinovaném postupu.
Čtěte také
Navrhuje například společné vyhodnocování rizik pro hospodářskou bezpečnost, včetně seznamu technologií, které jsou pro ni klíčové – z hlediska vývozu, ale i dovozu. Chce zapojit soukromý sektor, aby se vžilo stejné vnímání bezpečnostních požadavků a aby je tyto podniky samy respektovaly.
Podpory se má dostat zkoumání technologií, které mohou být použity k mírovým i vojenským účelům a měly by tudíž být předmětem vývozních omezení. Podobně opatrně je třeba zacházet s výsledky vědeckých výzkumů. V oblasti zahraniční politiky se mají lépe využívat nástroje zkoumající hybridní a kybernetické hrozby. Celá koncepce má být sdílena a rozvíjena se spřátelenými zeměmi, v první řadě s neevropskými členy G7.
Komise se jako obvykle tváří pozitivně a konstruktivně, ale z výroků jejích představitelů prosakuje znepokojení a naléhavost. Tytam jsou časy „šťastné globalizace“ – nyní jde o to, aby se Evropa vůbec uměla prosadit v postglobálním a multipolárním světě jako jeden ze stěžejních hráčů.
Musí proto jednat jako semknutý blok, vsadit na veřejnou finanční podporu špičkovým sektorům ekonomiky a na vědu a výzkum, jako to dělají Spojené státy, a zároveň asertivně bránit vlastní bezpečnost, což je zcela nový aspekt. Uvidíme, jak se k tomu za pár dní postaví její nejvyšší politikové.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
