Kačice - místo železničního pravěku
Nenápadná železniční zastávka na trati z Kladna do Rakovníka je ve skutečnosti místo, kde se poprvé na území našeho kraje zrodila železniční trať. U Kačice totiž v roce 1827 začala stavba asi kilometr dlouhého zkušebního úseku takzvané lánské koněspřežky. Lánská koněspřežka byla druhou železniční tratí kontinentální Evropy, nedlouho po známější koněspřežka z Českých Budějovic do Lince.
První železniční experiment u nás ověřoval materiály. Jako první se zkoušely pískovcové pražce a litinové koleje. Rozchod kolejí byl také o 30 centimetrů menší. Brzy se ale přišlo na to, že pískovcové pražce se snadno lámou a že praskají i litinové kolejnice. V ostrém provozu se proto přešlo na pražce dřevěné a koleje ze železa.
První úsek naostro postavené železnice ale vedl z Prahy do Kladna a otevřel se na jaře roku 1830. Úsek přes Kačici dokončili stavbaři ještě téhož roku. Stavba nakonec došla až do lánské obory, kde se zastavila. Podle původní koncese měla ovšem koněspřežka jezdit až do Plzně.
Kačice byla původně nádraží, kde se vyhýbaly protijedoucí vlaky. A nádražím byla až do 60. let 19. století, kdy trať přestavěli na dnes běžný rozchod a koně nahradili parními lokomotivami. Nové trati se začalo říkat Buštěhradská dráha. Trasu koněspřežky převzala až do Stochova. Ze Stochova dál do křivoklátských lesů jezdili koně ještě o deset let déle. Na nové trati už ovšem nádraží v Kačici nepotřebovali, a je z něj jen zastávka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.