Je to Valašská Eiffelovka. Rozhledna Vartovna připomíná strážný oheň

Jméno dostala rozhledna podle vrchu Vartovna, na kterém stojí.

Místo ve Vizovické vrchovině je nedaleko obce Seninka a asi deset kilometrů od Vsetína. Říká se mu tak proto, že tam v 17. a 18. století vartovali – tedy strážili – na hranicích regionu portáši.

Slavná a poslední dobou často zmiňovaná historie valašských hor zřejmě inspirovala i zlínského architekta Ivana Bergmanna k návrhu vyhlídkové věže, která svým vzhledem připomíná strážný oheň. Na valašských kopcích je v minulosti zakládali právě strážci hranic. Upozorňovali tak na blížící se nebezpečí.

V novém cyklu Českého rozhlasu Zlín Mezi kopci a loukami Zlínského kraje zjišťuje Věra Hotařová zajímavosti o jednotlivých místech regionu. A nyní se zaměřila na rozhledny.

Co může mít společného valašská rozhledna s pařížskou Eiffelovkou? Samozřejmě materiál, z něhož byla postavena. Ivan Bergmann navrhl třicet sedm metrů vysokou kovovou konstrukci ve tvaru válce se spirálovým mřížováním a točitým schodištěm.

Schodiště má 200 nebo snad až 213 schodů, a tak musí být každému jasné, že vyšlapat na vrchol věže si žádá dobrou kondičku nebo trochu více času. Ale pak ta odměna za fyzickou námahu, stojí za to. Taky co jiného můžete v nadmořské výšce 651 m čekat, než překrásný výhled v tomto případě na Beskydy, Vsetínské a Vizovické vrchy, horu Radhošť, Javorníky a Malou Fatru.

Rozhledna byla postavena v roce 2009 a za příznivého počasí je přístupná celoročně. Současně s ní se budovala síť naučných stezek. Trasa je dlouhá celkem 34 kilometrů. Je na ní 34 zastavení, na každém pochopitelně informační tabule a také osm odpočívadel. Počítalo se s tím, že i zdatní turisté potřebují někdy vydechnout.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.