Jan Pirk: O srdci nikdo neví všechno

Jan Pirk
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Pirk

Kardiochirurg a přednosta Kardiocentra IKEMu Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. provedl svoji první transplantaci srdce v roce 1991. V současné době má za sebou více než sedm tisíc operací srdce a je jedním z nejuznávanějších operatérů na světě. Na vysílání pořadu Xaver a host přijel rovnou z další úspěšné operace, která trvala téměř čtyři hodiny.

Často se říká: „To je hodný člověk, ten má dobré srdce.“ Dříve se totiž lidé domnívali, že povaha a duše sídlí právě v srdci. V dnešní době víme, že to pravda není a vědomostí o srdci a jeho funkci máme obrovské množství. Třeba i to, že funguje jako žláza s vnitřní sekrecí. Podle kardiochirurga Jana Pirka však o srdci ale stále nikdo neví všechno. A jaká jsou naše srdce na pohled? „Každé je trošku jiné. Některá jsou ale hodně neobvyklá, a ta potom dokumentujeme a ukazujeme, zvláště mladším kolegům. Někdy to bývá smutné, protože se může jednat třeba o ohromný nádor nebo zvápenatělé pláty. Různé jsou i barvy srdce. Záleží i na tom, jaké je člověk postavy. V případě korpulentní je srdce více obaleno tukem a je žlutavé. U zdravého člověka s normální postavou je hnědo-červené a převažuje svalovina,“ vysvětluje Jan Pirk.

Transplantace srdce

Transplantace srdce už nepatří zdaleka k nejsložitějším operacím srdce, existují i jiné složitější výkony. Například pokud je srdce neobvykle uspořádané nebo už bylo operováno atd. Jan Pirk popisuje, jak vlastní transplantace probíhá: „Transplantační týmy jsou vždy dva. Jeden, ve složení chirurg a sestra, jede pro srdce. Další operatér připravuje příjemce, kterému otevřou hrudník a připraví k vyjmutí nemocného srdce. Někdy to trvá půl hodiny, někdy i dvě, týmy se spolu domlouvají. Po odběru se srdce promyje speciálním roztokem, vloží do několika obalů a chladí se na 4° C. V dnešní době je komunikace díky mobilním telefonům jednoduchá. V dřívějších dobách se ale pacienti báli vyjít z domova, aby nepropásli šanci na život. Srdce totiž vydrží bez krve kolem čtyř hodin, a koordinace operací proto musí fungovat na sto procent.“

Stáž v USA

V letech 1983 až 1984 byl Jan Pirk na stáži v USA, kde se mnohému naučil: „V té době jsme u nás byli sto let za opicemi,“ říká s úsměvem. Po návratu své kolegy učil vše, co se na stáži dozvěděl. „Mám radost, že v dnešní době je tomu naopak. Kardiochirurgii se lékaři z celé Evropy jezdí učit k nám, jsme školícím centrem pro Evropu a Asii.“

V Americe se Jan Pirk naučil i takzvané bezkrevné zákroky. Díky tomu operoval například pacienty, kteří patřili mezi Svědky Jehovovy: „Samozřejmě musíte vědět, jaký výkon se může udělat bez potřeby krve. Ale získali jsme už tolik zkušenosti, že takových operací dnes děláme kolem třiceti procent.“

Xavera také zajímalo, zda si někdy při operaci Jan Pirk nevěděl rady: „To se mi naštěstí nestalo. Ale je pravda, že nám hodně pomáhá i nová technika. Dříve se v některých urgentních situacích s tzv. disekcí, tedy v případě, kdy se hlavní céva roztrhla, mohlo stát, že pacient vykrvácel, i když byla céva rychle sešita. To dnes už nehrozí, protože pro tyto případy máme speciální lepidlo.“

Jan Pirk se často diví, s čím vším se na něho někteří lidé obrací. Například nedávno po něm někdo chtěl zařídit reoperaci kyčelního kloubu. V záznamu celého pořadu také můžete slyšet, kolik nových e-mailů našel po dovolené k vyřízení a kolik z nich bylo právě žádostmi o různé druhy pomoci: „Musím se omluvit, pokud jsem někomu nevyhověl, ale někdy se jedná o záležitosti, nad kterými jenom žasnu.“