Jan Evangelista Purkyně byl za zásluhy v oblasti vědy povýšen do rytířského stavu. Pouze 14 dní před smrtí
Narodil se roku 1787 v Libochovicích, jeho otec byl správcem zdejšího panství. Studoval na pražské lékařské fakultě a pak se usadil na univerzitě ve Vratislavi.
Získal výkonný mikroskop a začal se věnovat badatelské práci. Mezi prvními na světě formuloval buněčnou teorii. Jako jeden z mála českých vědců přijal ve své době kontroverzní Darwinovu evoluční teorii. Purkyněho záběr byl velmi široký: zkoumal funkci spánku a snů pro duševní rovnováhu člověka, zabýval se také vývojem slepičího vejce před líhnutím nebo fyziologií lidské mluvy. Pozoroval a popsal kožní kapiláry, čímž položil základ daktyloskopie, tedy snímání otisků prstů.
Podle svých nákresů také nechal vyrobit takzvaný kinesiskop – kotouč zobrazující animovanou sekvenci práce lidského srdce, který můžeme považovat za předchůdce kinematografu. Věnoval se také básnické tvorbě a překládání.
Za zásluhy v oblasti vědy povýšil císař František Josef I. Jana Evangelistu Purkyně roku 1869 do rytířského stavu. Stalo se tak pouhých 14 dní před smrtí uznávaného vědce, jehož jméno dnes nese Univerzita v Ústí nad Labem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
