Psychické rozpoložení dětí v Česku je horší, než v západní Evropě, ukazuje výzkum NÚDZ
Psychické rozpoložení dětí v Česku je horší, než v západní Evropě, ukazuje výzkum NÚDZ
V Česku zatím chyběl celonárodní monitoring psychického rozpoložení dětí. O pilotní projekt se postarali odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Ukázal, že čeští školáci a adolescenti jsou na tom hůř, než vrstevníci v západní Evropě a jinde ve světě. Jednou z příčin, které mohou psychické zdraví dětí ovlivnit, je například hyperprotektivita rodičů. Také o ní mluvili v pořadu Studio Leonardo členové pracovní studie NÚDZ Magdalena Lukasová a Matěj Kučera.
Děti jsou po narození zcela závislé na okolí. Jak ale postupně rostou, mnozí rodiče se ochrany nechtějí vzdát, odborníci je proto nazývají hyperprotektivními.
„Hyperprotektivita rodičů spočívá v tom, že se nejen všechno podřizuje dítěti, ale rodiče všechno za dítě dělají,“ popisuje psychoterapeutka.
Čtěte také
Problémy pak nastanou, jakmile dítě dozraje do okamžiku, kdy se musí konfrontovat s vnějším světem. „Najednou vůbec neví, jak na to. Dochází k obrovské frustraci, a tím pádem k obrovským úzkostem,“ uvádí Lukasová.
Rodiče by si tak podle expertky měli dát za úkol dítě v určitém věku „pustit ze svého dohledu“ a vystavovat je frustraci, která odpovídá jejich věku. „To je totiž úplně v pořádku. Dítě získá psychickou odolnost.“
Kdy se osamostatnit?
„Ve své praxi se hodně setkávám s dospívajícími kolem 16 17 let. Do té doby to vypadá tak, že rodiče za ně všechno dělají, nepustí je ze zřetele. Najednou přijde zlom, většinou při přechodu na střední školu, a rodiče si řeknou: ‚teď už seš dost velkej, tak si to dělej sám‘,“ popisuje psychoterapeutka svoji zkušenost.
Čtěte také
Lukasová si pak dospívající představuje, jako kdyby stáli na křižovatce a byli zmatení, jelikož zcela nevědí, co dělat. „Svět je pro ně najednou úplně zaplavující, hrozně ohrožující – svoboda a možnosti. Nejsou ale z domova dobře vybaveni, aby do něj vstoupili,“ dodává.
Otázka, kdy dítě z dohledu začít pouštět, je podle psychologů zásadně individuální. Výzkumníci ale pracují s takzvanou teorií změny.
„V určitých stadiích – vzhledem k biologickému vývoji, vývoji mozku, kognitivních schopností daného jedince od narození až do rané dospělosti – jsou milníky, v nichž je dítě připravené vstřebat okolní svět, výzvy a určitou frustraci,“ uzavírá Matěj Kučera.
Poslechněte si první díl o duševním zdraví dětí v audiozáznamu. Druhé vydání uslyšíte ve vysílání Plusu 30. prosince. Více o výsledcích výzkumu NÚDZ o psychice dětí v Česku se můžete dočíst na webových stránkách instituce. Moderuje Lenka Pištěková.
Související
-
Nahradí umělá inteligence učitele? Pokud je extrémně špatný, tak určitě, připouští pedagog
Jak využívat umělou inteligenci ve výuce? V pořadu Leonardo Plus odpovídal pedagog Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci.
-
Deprese a sebepoškozování dětí začalo za covidu a prohlubuje se dál
Psychiatři, psychologové a pracovníci specializovaných center upozorňují na nebezpečný nárůst depresí, sebepoškozování a sebevražedných myšlenek u dětí a mladistvých.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
