Huňatá kočka z Petrohradu láká k pohlazení. A s radostí ho přijímá. I proto je něvská maškaráda stále oblíbenější i v Česku
Něvská maškaráda je kočka, kterou organizace FIFe uznává jako samostatné plemeno teprve od roku 2011. Přesto už u nás patří mezi deset nejoblíbenějších plemen. Není divu. Tohle huňaté plemeno od řeky Něvy láká k pohlazení, které také s radostí a empatií přijímá. Dalo by se říct, že něvská maškaráda doslova léčí svou empatií i krásou.
Díky své empatické povaze se něvská maškaráda využívá k felinoterapii, což je zjednodušeně řečeno léčba kočičí láskou. Sesterským plemenem maškarády je kočka sibiřská. Jediným rozdílem je barva srsti.
Maškaráda podle maškar z Petrohradu
Něvská maškaráda pochází z Ruska, konkrétně od řeky Něvy. „První zaznamenaný výskyt byl v okolí Petrohradu v 17. století. A proč maškaráda? Odborníci se na tom nemohou shodnout. Traduje se, že tyhle kočky se potulovaly po Petrohradu, kde žil i car. A ten pořádal maškarní plesy. A hlavička té kočky připomíná škrabošku. Odtud maškaráda,“ vysvětluje chovatelka koček Monika Netolická.
Sibiřské a něvské kočky jsou v podstatě přírodním plemenem, které se vyvíjelo zcela přirozeně. Byly to kočky určené na práci, tedy k lovení myší. Proto mají mohutné tělo, které odolávalo těžkým podmínkám. Vyšší ruské vrstvy se zaměřovaly ve své době na ruskou modrou kočku. Ta sibiřská patřila spíše k chudině podzámčí,“ říká chovatelka.
Prezidentova favoritka
Něvskou maškarádu proslavil bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Byl jejich velkým milovníkem a propagátorem.
„Vlastnil kocourka Dorofeje. Všude se s ním fotil, v kanceláři spolu všechno vyřizovali. A časem mu pořídil kámoše Jeniseje. A díky tomu začali mít o tohle plemeno zájem Němci. Dnes jsou chovné stanice i v České republice,“ doplňuje Monika Netolická.
Poslechněte si reportáž Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.