Hradní palác Kunětické hory má nový okruh. Nabízí dříve nepřístupné prostory a krásné výhledy

10. červen 2023

Na Kunětické hoře u Pardubic skončila po dvou letech oprava hradního paláce. Jeho jižní křídlo teď nabízí novou prohlídkovou trasu. V severní části paláce se navíc dostanete na místa, kam nikdo dřív vstoupit nemohl. A to díky dřevěné vestavbě, která uvnitř pernštejnského paláce vytváří i nový multifunkční sál.

Kunětická hora s hradem na vrcholu je ikonou Pardubicka. V minulosti se proto stala symbolem moci. Poměrně velký hradní komplex s palácem a dvěma věžemi existoval na Kunětické hoře už ve druhé polovině 14. století. Opevněný husitský hrad v roce 1491 získali Pernštejnové. Vilém i jeho synové Vojtěch a Jan své sídlo postupně proměnili na zámek.

Pernštejnové na hradě vybudovali důmyslný systém opevnění, rytířské sály, kapli svaté Kateřiny a reprezentativní místnosti s velkými okny. O významu hradu za Pernštejnů svědčí i návštěva krále Vladislava Jagelonského v roce 1497, spojená s pasováním Vilémových synů na rytíře. V období třicetileté války dobyli a vyplenili Kunětickou horu Švédové.

Hrad potom začal podléhat zkáze, což navíc urychlila těžba kamene a také rozebírání hradního paláce na stavební materiál. Zřícenina hradu málem zmizela. Ve 20. letech minulého století ji zachránil pardubický Muzejní spolek.

Cesta k hlavnímu hradnímu paláci Kunětické hory

Kunětická hora je národní kulturní památkou a patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům Pardubicka. Dobře známá je i díky televiznímu seriálu Arabela, kdy se Kunětická hora proměnila v tajemné sídlo čaroděje Rumburaka. Hrad je výjimečný díky pozoruhodnému systému středověkého opevnění, které zahrnovalo šest bran, několik padacích mostů a strážních rondelů.

Novinky v hradním paláci

V posledních dvou letech byl prohlídkový okruh hradu částečně omezený. Z důvodu rekonstrukce byl uzavřený okruh hradního paláce a věže. Návštěvníci se ale díky ní dočkali celé řady novinek. V jižním křídle byl upraven povrch palácového nádvoří, je tu nové osvětlení a odborníci obnovili také historické omítky. Restaurátorům se podařilo odkrýt sgrafita a historické nápisy na zdech, které pocházejí z 15., 16. a 17. století.

Změny se týkají také expozic, věnovaných parforsním honům Pardubicka, navštívit můžete zbrojnici a kovářskou dílnu. Tou největší vizuální změnou je ale masivní vestavba v severním křídle hradního paláce.

Pohled na mohutnou vestavbu severního křídla hradního paláce

V jeho druhém patře byl kdysi největší a nejreprezentativnější hradní sál na Kunětické hoře. V 17. století ale hrad vypálila švédská vojska a poté zmizela všechna podlaží. Pozůstatky pater připomínala pouze okna. Díky novému schodišti se k nim teď opět dostanou návštěvníci, kterým se naskytne krásný výhled až k vrcholkům Orlických hor nebo Krkonoš.

V místech někdejšího prvního patra severního paláce vznikla malá scéna, kterou je možné využívat pro koncerty nebo multimediální projekty. Kulturní program probíhá na Kunětické hoře od konce května, nejrůznější projekty pak budou probíhat po celé prázdniny.

Pohled na novou malou scénu severního křídla hradního paláce

V areálu Kunětické hory můžete navštívit také západní křídlo hradu, kterému kdysi vtiskl svůj rukopis slavný architekt Dušan Jurkovič. Ten pro pardubický Muzejní spolek navrhl podobu renovace hradu. V prostoru šesté brány vznikly salonky a vedle hradní restaurace, která fungovala až do 70. let 20. století. Památkáři tam v nedávné době objekt v podobě jeho repliky opět vrátili a nově opravené jsou také hradní salonky.

Výhled z druhého patra hradního paláce
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.