Hodiny na věži v Třebíči patří k největším v Evropě. Ciferník má průměr 5,5 metru

4. březen 2016

Městská věž v Třebíči na Vysočině má jeden z největších hodinových ciferníků na evropském kontinentu. Jeho průměr je 5,5 metru, ručičky jsou dvoumetrové a čísla mají na výšku 60 centimetrů. Na tyto hodiny je opravdu vidět zdálky i bez brýlí. Ve věži si můžete prohlédnout i původní hodinový stroj.

Zvony jsou ale v městské věži maličké. „Máme dva zvony z 16. století a jeden z roku 1924, ten se jmenuje Svatopluk,“ říká Tereza Zahrádková z informačního centra a doplňuje, že na zvony už se dnes nezvoní, jen při zvláštních příležitostech.

Pokud vás nohy donesou až na poslední schod – do výšky 35 metrů nad chodníkem – můžete si pro radost na malý zvon zazvonit. Sice původně sloužil jako umíráček, teď ale dělá radost hlavně malým návštěvníkům.

Byt ve věži? Jedna plus nula bez záchodu

Městská věž je vysoká 75 metrů. Pokud vystoupáte až k ochozu, můžete si prohlédnout i malou expozici, která představuje někdejší byt hlásného, později věžníka. Je to malá komůrka, kam se ovšem prý vešla celá rodina, dokonce i s kozou. Několikrát denně chodili dolů a zase nahoru, jen na těžká břemena využívali kladku. Stopy po ní dodnes najdeme ve zvonici, kde se nachází velký otočný sloup. Tudy se do městské věže dostaly i zvony.

Věž je vysoká 75 metrů, ciferník patří k největším v Evropě a má průměr 5,5 metru

„Posledním věžníkem byl pan Čecháček a vdova po něm zde žila až do roku 1956. A několikrát denně scházela všechny ty schody,“ vypráví Tereza Zahrádková. A na zvědavou otázku o hygieně doplňuje, že místo koupelny i WC musely stačit jen kbelíky.

Třebíčská věž byla postavena jako součást městského opevnění a ze starých dokumentů víme, že to bylo někdy po roce 1330. Později se věž spojila s vedlejším kostelem sv. Martina, takže při výstupu na ochoz můžete obdivovat i mohutné trámoví kostela.

autor: Petra Emmerová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.