FŽO chystá veřejné shromáždění Společně pro Izrael, kdo byl C. Hoffmann a v Brně ožila vila Wittal

Společně pro Izrael

Společně pro Izrael. To je název akce, kterou na středu 1. listopadu připravuje česká Federace židovských obcí. Veřejné shromáždění na pražském Staroměstském náměstí má vyjádřit solidaritu s Izraelem a s obětmi útoku teroristického hnutí Hamás, ale také upozornit na celosvětový nárůst antisemitismu. A my jsme zavolali předsedovi Federace židovských obcí Petru Papouškovi.

„Federace židovských obcí svolala na 1. listopadu v 16 hodin na Staroměstské náměstí shromáždění s cílem přivést veřejnost a členy různých organizací a vyjádřit podporu Státu Izrael a jeho obyvatelům,“ říká Papoušek.

Dá se vlastně nějak obecně charakterizovat postoj české společnosti k současnému konfliktu Izraele s Hamásem? Překvapily Petra Petra Papouška nějaké reakce – příjemně, nebo naopak nepříjemně?

„Určitě nás příjemně překvapila reakce veřejnosti, různých orgánů a měst. Také jsme vděčni za to, že česká vláda stojí za Izraelem. Co nás netěší, je růst antisemitismu a jeho různé projevy, které se už objevují v reálném životě, ale především na internetu, na sociálních sítích, kde ten růst je enormní,“ dodává Papoušek a dál vysvětluje: „Nárůst antisemitismu je přímo spojen s obrannou válkou, s konfliktem, který tam začal. Je to problém celosvětový. My doufáme, že Česká republika bude dál bezpečná pro židovskou komunitu. Zatím to tak vnímáme, ale situace se radikálně mění po celém světě.“

V tomto týdnu se také v Praze objevily plakáty s tvářemi rukojmích, unesených Hamásem. V čem je smysl takových kampaní? Poslechněte si celý rozhovor s předsedou Federace židovských obcí v ČR Petrem Papouškem.

Novinář a diplomat ve službách Československa

Zasloužil se o vydávání jedněch z nejvlivnějších německojazyčných novin za první republiky a byl významným diplomatem. Přesto dnes zná jméno novináře, překladatele a básníka Camilla Hoffmanna málokdo. Od jeho narození uplyne 31. října 145 let. Jeho medailon připravil Leo Pavlát.

„Když v říjnu 1918 vzniklo samostatné Československo, Camill Hoffmann se stal jeho občanem, přestože se mu nabízelo i občanství německé. V Praze inicioval založení prvního pročeského, německy psaného listu Prager Presse, ale brzy přešel do diplomacie nového státu. V roce 1921 se stal tiskovým atašé na velvyslanectví v Berlíně, kde díky své hluboké znalosti německé problematiky prokázal české diplomacii neocenitelné služby,“ říká Pavlát.

Z jaké rodiny Hoffmann pocházel? Jak prožíval nástup nacismu k moci v Německu? Co ho pojilo s Heinrichem Mannem? A jak zahynul? Poslechněte si celý příspěvek Leo Pavláta.

Vila rodiny Wittalových

Brněnská židovská podnikatelská rodina Wittalových si ve 30. letech minulého století nechala postavit moderní funkcionalistickou vilu. Sloužila jim ale jen několik let, protože tragicky zahynuli za druhé světové války. Dnes je prázdná a ve špatném technickém stavu. Přesto ale nedávno ožila, když se do ní po 90 letech vrátili potomci původních majitelů. Vzácnou návštěvu jsme si připomněli s Martinou Pouchlou.

Potomci původních majitelů David Sichel a Peter Kovář vilu v rámci festivalu Štetl fest navštívili letos úplně poprvé. Jejich předci Johann a Friederike Wittalovi dům vybudovali v době, kdy prosperovala jejich firma na výrobu oděvů. Stavbu svěřili židovskému architektovi Heinrichovi Blumovi. Po nacistické okupaci byl ale dům arizován. Johann zemřel v terezínském ghettu a Friederike v Treblince. Dnes tuto kulturní památku vlastní Brno.

Před vilou jsou také nově položené do dlažby dva Kameny zmizelých. Ty připomínají oba původní majitele vily.

Jak svou první návštěvu vily a její otevření prožívali potomci Wittalových?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.