Festival Jeden svět se Čechů ptá: Bojíte se snášet?

3. březen 2013

Bojíte se snášet? Takto se české společnosti ptá 15. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který začíná už zítra. Má dvanáct tematických kategorií a ta hlavní z nich se letos zaměřuje na českou společnost, ve které se rozšířila netolerance a nesnášenlivost. V pražských kinech mohou diváci festival navštívit do 13. března a pak se přesune do dalších čtyřiceti měst Česka.

Festival Jeden svět každoročně představuje zajímavé filmy o lidských právech a letos se zaměří i na zdravotnictví, životní styl a média. V programu festivalu je sto dva filmů, které diváky zavedou do zhruba šedesáti zemí světa. Často ukazují velice složité problémy – jeden z nich popisuje ředitelka festivalu Hana Kulhánková:

„Určitě bych chtěla upozornit na americký film Zachovat si tvář, v angličtině je to Saving Face, který když jsem poprvé viděla, tak mě naprosto šokoval, protože ukazuje velmi rozšířenou a ohavnou věc, která se děje v Pákistánu. Velmi často se totiž stává, že ženy jsou polévány kyselinou. Tyto útoky na ně podnikají jak jejich rodiny, tak jejich manželé, ale také kdokoliv z mužů, kteří tu dívku nějakým způsobem chtějí a ona je odmítá. Tento film mapuje životy několika Pákistánek, kterým se toto stalo. A pak je tam druhá linie, kdy se jeden doktor snaží pomoci tím, že procházejí plastickou chirurgií a on se jim snaží ten obličej, který mají nadosmrti zdevastovaný, nějakým způsobem upravit. Je to strašně silný film.“

Z filmu Zachovat si tvář

Ve světové premiéře festival Jeden svět uvede film Fenomén (Duševní komfort Jurije Petroviče), který se odehrává i mezi pravoslavnými starověrci v Rusku. Natočil ho režisér Zdeněk Novotný Bričkovský, který každé léto jezdí do sibiřské tajgy a natáčí tam filmy. Programová ředitelka festivalu Jeden svět Kateřina Bartošová říká:

„Letos přivezl film, který ukazuje dva hrdiny – jeden z nich je člověk, který se odstěhoval z velkoměsta a žije sám, říká, že je si sám sobě carem. Žije sám ve svém domě a funguje nezávisle na výdobytcích současné civilizace. A druhá linie příběhu jsou starověrci, kteří žijí v téže vesnici. Prostřednictvím kamery Zdeňka Novotného Bričkovského navštívíme jejich dům, způsob jejich života a máme možnost se s nimi seznámit. Je to celá rodina, otec, matka a několik dětí. Oni žijí daleko od lidí v takové uzavřené komunitě v jedné vesnici daleko od města. Udržují si zde svůj tradiční způsob života, pečou si chleba a vypráví tam o každodenních potřebách a činnostech, které vytvářejí na základě tradic, které neustále uchovávají.“

Z filmu Fenomén (Duševní komfort Jurije Petroviče)

Několik filmů se zaměřuje na Severní Koreu. Jeden z nich popisuje ředitelka festivalu Jeden svět Hana Kulhánková:

„Jihokorejský film Po zemi, po moři je velmi dobrodružným filmem a ukazuje, jakým způsobem se Severokorejci snaží utéct ze své země, buď přes Čínu, nebo v tomto případě po moři, a snaží se dostat do Jižní Koreje. A v tomto případě jeden z pomocníků, kteří jedné rodině pomáhají, je pastor. Hraje tam velmi důležitou a odvážnou roli.“

Z filmu Po zemi, po moři

Festival Jeden svět se letos představí také v Bruselu.

Spustit audio