Dýmky a Proseč patří k sobě. Výrobní postupy přibližuje Muzeum dýmek se stovkami exponátů
Proseč se může pochlubit velmi dlouhou tradicí výroby dýmek. Malé městečko na Chrudimsku je dnes jediným místem v Česku, kde se elegantní kuřácké nástroje průmyslově vyrábějí. Vše se o nich dozvíte v místním Muzeu dýmek.
Muzeum dýmek najdete od roku 2007 v roubeném domku čp. 61 na prosečském náměstí. Pokud vás zajímají dějiny a tradice spojené s Prosečí a jejím okolím, jste na tom nejlepším místě. V prostorách se totiž nachází také etnografická expozice.
Jak se rodí dýmka
Na výstavě dýmek si můžete prohlédnout několik set exemplářů od historických dýmek z druhé poloviny 19. století až po současné typy, které se v Proseči vyrábějí. O dýmkách se dozvíte takřka vše. S jakými řemesly bylo kdysi dýmkařství spojené nebo jaké nástroje k výrobě dýmek sloužily.
Výstava je řazená chronologicky, takže poznáte, jak se v průběhu staletí měnil samotný tvar dýmek. A pokud jim příliš nerozumíte, v muzeu vám řeknou, z jakých částí jsou sestavené nebo jaký typ dřeva se k výrobě používal a používá. Mezi dominanty expozice patří historický šlapací soustruh, nazývaný draxl, stejně jako ukázky historických nástrojů, se kterými kdysi lidé dobývali pařezy a kořeny pro dýmkařské dílny.
Od deseti centimetrů až po půl metru
V muzeu si můžete prohlédnout například nejstarší typy dýmek z Prosečska, například jednodílné „krkačky“. Mají ozdobné kování a svá jména nesly buď podle tvarových odlišností (rádýlková, prstíčková, baňačka), podle krajových odlišností (tyrolka, slezská, znojemka) nebo podle profese zákazníků (fiakrovka).
V muzeu uvidíte také sběratelské a kuriózní exempláře s nejrůznějšími řezanými motivy. Jedinečnou sbírku z Proseče a okolí doplňují raritní kousky ze zahraničí. V roce 2013 daroval muzeu jednu ze svých nejoblíbenějších dýmek Karel Schwarzenberg.
První dýmky v Proseči
Počátky dýmkařství na Prosečsku se podle tradovaných příběhů vážou k roku 1841. Tehdy krajem táhlo ustupující pruské vojsko a dva muži z Pasek u Proseče, Antonín Pešina a Filip Švec, byli vyzváni, aby na trakařích vezli píci pro vojenské koně. S armádou se dostali do Kladska, kde se seznámili s dýmkařským řemeslem. Po návratu domů začali dýmky sami vyrábět.
Dýmkař Antonín Pešina si v roce 1845 pořídil šlapací soustruh, zvaný draxl a ve výrobě pokračovali i jeho synové. I když se exempláře z počátků produkce dýmek nezachovaly, je známé, že se od roku 1860 zdobily řezbou nebo gravurou. Celý výrobní proces tak tvořila čtyři samostatná řemesla: dýmkař, pasíř, soustružník a řezbář.
Okolo roku 1880 se už dýmkařstvím zabývalo na 200 obyvatel Proseče. Zlatá éra přišla ve třicátých letech minulého století. To už se v Proseči a okolí vyrábělo na 500 různých typů dýmek a počet lidí, které řemeslo živilo, překročil 600.
Výrobu dýmek v Proseči zprůmyslnil zábořský obchodník Bernard Kopperle, který získal odbytiště v celé rakousko-uherské monarchii. V roce 1905 se jeho dílna proměnila v továrnu a o pět let později začal Bernard Kopperle po vzoru francouzských výrobců zpracovávat bruyerové dřevo. Po zestátnění podniku se do Proseče soustředila veškerá výroba dýmek a pokračuje dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
