Bohuslav Balbín psal v latině, přesto usilovně bránil češtinu. Do svých sedmi let údajně několikrát přečetl Hájkovu kroniku

Od mala měl velký zájem o historii, do svých sedmi let údajně několikrát přečetl Hájkovu kroniku. V patnácti letech vstoupil Bohuslav Balbín do jezuitského řádu a vystudoval filozofii.

Jako kněz a také pedagog pak působil na mnoha místech českých zemí. Literárně činný byl hlavně v oblasti dějin. Na svých cestách prostudoval a často i zachránil mnoho cenných historických písemností a začal podle nich psát vlastní kroniku.

Výtah z dějin českých aneb historie boleslavská měl vyjít v roce 1669, ovšem cenzura vydání zastavila. Vadila poznámka o volitelnosti na českém trůně nebo silné vlastenectví.

I když Balbín psal v latině, velmi usilovně bránil češtinu a snažil se posilovat český národ a jeho literární kvality. Balbínův historický opus nakonec mohl vyjít až v roce 1677. O dva roky později pak vydal své stěžejní dílo Rozmanitosti z království českého, které mělo dvě řady po deseti svazcích.