21. srpen, pět hodin ráno. Elitní výsadkáře v Holešově obklíčily okupační tanky, dovnitř kasáren se nedostaly

21. srpen 2018

21. srpen 1968. Okolo páté hodiny ranní přijíždí ke kasárnám v Holešově na Kroměřížsku desítky sovětských tanků.

Vojáci chtějí dovnitř. Tehdejší velitelé je ale nepustí. Tanky odjíždějí zhruba po týdnu s nepořízenou.

V kasárnách bylo asi sedm stovek vojáků, členů sedmého výsadkového pluku zvláštního určení. Rok po sovětské okupaci velení armády holešovskou jednotku rozpustilo. 

„Tanky mířily na nás, kasárna byla obklíčena ze všech stran,“ vzpomíná tehdejší výsadkář Josef Bartošek. Podle něj bylo jednání mezi vedení výsadkářů a velením sovětské armády dramatické a hrozilo ozbrojeným střetem.

Jiří Müller byl člen ostré roty, jednotky, která měla jako první zasahovat. Rota byla odvelena z kasáren, vybavena ostrou municí a připravena v záloze kasárna bránit. "Měli jsme jim ze zálohy vpadnout do týla a bránit kasárna," řekl veterán Müller.

K tomu ale nakonec nedošlo, jejich nadřízení je z lesů stáhli. „Spíš jsme si mysleli, že budeme bojovat,“ říká Jiří Müller.

V noci z 21. na 22. srpna dostali holešovští výsadkáři navíc rozkaz zjistit, kde Sověti zadržují Alexandra Dubčeka a Ludvíka Svobodu, osvobodit je a dostat do bezpečí. Po dvou dnech byl rozkaz zrušen s tím, že vrcholní českoslovenští představitelé jednají se Sověty v Moskvě.

Pluk v Holešově měl ve své době zcela mimořádné postavení. Jednalo se o jednu z nejelitnějších jednotek nejen v Československu, ale i v rámci celé Varšavské smlouvy. Specialisté na hloubkový průzkum z Holešova byli připraveni k okamžitému nasazení. V šedesátých letech pluk dosahoval mimořádných výcvikových úspěchů. Patřil k nejlépe a nejvšestranněji vycvičeným jednotkám.

autor: pes

Související