Zahraniční zpravodajka Věra Šťovíčková byla „poster girl“ socialismu, říká autorka nové knihy o rozhlasu a politice
Skotská historička Rosamund Johnston v rozhovoru pro pořad Ex libris vysvětluje, jaký byl ve 40. až 60. letech vztah rozhlasových redaktorů, posluchačů a politiků. Také proč magnetofonový pásek přinesl revoluci a čím to, že rakouský rozhlas měl i své české posluchače.
Johnston působí na Vídeňské univerzitě v Centru pro výzkum dějin transformací (RECET).
Rosamund Johnston (narozena 1984)
Je historička a novinářka, žijící mezi Rakouskem a Českem. Zabývá se dějinami střední
Evropy s důrazem na socialistické Československo. Působí na Vídeňské univerzitě v Research center for the history of transformations (v Centru pro výzkum dějin transformací). V březnu 2024 jí ve Stanford University Press vyšla kniha Red tape. Radio and politics in czechoslovakia, 1945-1969.
V roce 2019 vydala spolu s Lenkou Kabrhelovou v nakladatelství Host knihu rozhovorů s americkými intelektuály Havel v americe. V současnosti s kolegy z fakulty Sociálních věd Univerzity Karlovy pracuje na mezinárodním grantovém projektu Linking Arms: Central Europe´s Weapons Sector, 1954-1994.
Její nová publikace vyšla v angličtině ve vydavatelství Stanfordské univerzity letos v březnu. A jak v rozhovoru upozorňuje, název Red tape se do češtiny překládá jen velmi těžko. „Chtěla jsem jím poukázat na rozhlas i politiku, což jsou dva pilíře mé knihy,“ přiznává.
„Novináři byli strašně důležití pro vytváření jazyka, kterým se vyjadřoval vztah k socialismu. Politici pak tento jazyk často přejímali,“ myslí si Johnston.
Rozhlasoví pracovníci pro československý stát zároveň představovali důležité reprezentanty socialismu v zahraničí. Zpravodajka v Africe Věra Šťovíčková, která v srpnu 1968 patřila k výrazným tvářím svobodného rozhlasového vysílání a na začátku normalizace byla donucena z rozhlasu odejít, se v 60. letech stala symbolem socialistické ženy – holky z plakátu, která může dělat to samé co muži. I když – jak sama později přiznávala – realita byla značně odlišná.
Revoluce „doby páskové“
Na konci 40. a začátku 50. let se naplno rozvinulo nahrávání na magnetofonový pásek.
„Red tape“ se dá přeložit jako červený nebo ještě lépe rudý pásek s odkazem na základní materiál, na který se v rozhlase v období komunismu natáčelo. Zároveň ale v sobě název v angličtině nese i druhý význam – odkazuje i k byrokracii, k nějakému nelidskému, politickému systému.
Tehdy se rozšířilo užívání střihu a důraz se během stalinismu kladl nejen na politicky nezávadné znění příspěvků, ale i na jejich dokonalé zvukové provedení. Z tohoto estetického pohledu se sobě v něčem podobaly i tak odlišné rozhlasové žánry, jako byly cestopisy Hanzelky a Zikmunda a vykonstruované politické procesy.
„Magnetofony byly během 50. let velmi vzácné a drahé, a tak je Hanzelka a Zikmund moc nepoužívali,“ vysvětluje Rosamund Johnston.
„Jejich cestopisy byly inscenovány ve studiu profesionálními herci, aby zněly co nejlíp.“ A podobně tomu bylo i při vytváření nahrávek z procesu s Rudolfem Slánským. „Nemělo to znít jako soudní místnost se špatnou akustikou, ale jako rozhlasové studio.“
Rakouský rozhlas v éteru
Neméně zajímavý je také fenomén poslechu rakouského rozhlasu na československém území. Johnston při svém výzkumu narazila na analýzy Rádia Svobodná Evropa (RSE) z dob socialismu, které upozorňovaly, že rakouský rozhlas bývá někdy v Československu poslouchanější než RSE.
„Mediální historici často posluchače vnímají velmi nacionálně,“ myslí si Johnston. „Předpokládají, že lidé hledají média ve své mateřštině. Ale analýzy RSE nám ukazují, že tomu tak v době studené války nebylo.“
Co ji přimělo studovat historii rozhlasu? Na jakých pramenech svůj výzkum postavila? A proč si pro svůj nový projekt zvolila téma československých zbraní? Pusťte si celý rozhovor s Rosamund Johnston v přehrávači v úvodu článku, v aplikaci mujRozhlas nebo dalších podcastových aplikacích.
Křest nové knihy Red tape proběhne 14. května od 17:30 v Radiocafé na Vinohradské 12.
Související
-
Ptáci, město, příběh hrdiny aneb Jak se ornitologickou encyklopedií splácejí dluhy
Veleslav Wahl byl autorem ojedinělé publikace Pražské ptactvo. Kromě této výrazné ornitologické stopy se ale zapsal do historie jako účastník odboje proti dvěma totalitám.
-
Neviditelná moc. Detailní pohled na vznik mafie na Sicílii a její rozrůstání do celého světa
Romantizující představy o mafii pocházejí z knižního a filmového zpracování. Jejich jádro je však pravdivé. Kde se vzala mafie a proč vůbec vznikla?
-
Za rovnocennost evropských plemen aneb Jak československá antropologie polemizovala s nacismem
A jak to šlo dohormady s prosazováním nucené sterilizace handicapovaných, alkoholiků nebo recidivistů?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
