Úrokové sazby u hypoték začnou klesat. Ale ty dvouprocentní se už nikdy nevrátí, míní viceguvernérka ČNB Zamrazilová

Za prosinec byla meziroční míra inflace 6,9 procent. „Ale nebýt úsporného tarifu byla by bývala 4,2 procent,“ upřesňuje ekonomka. Za úspěch by pak považovala, kdyby se dostala mezi dvě až tři procenta.

Čtěte také

Guvernér Michl je jedním z hrobařů koruny, ohrožuje cenovou stabilitu, kritizuje komentátorka Zlámalová

„Meziroční inflace za leden se bude asi pohybovat kolem tří procent. Protože hlavní tahouni inflace – potraviny a energie – už nebudou dál vytvářet inflační tlaky.“

„U potravin už není žádný velký důvod ke zdražování, protože prosincový meziroční vývoj zemědělských cen klesl téměř o 20 procent, meziročně klesly i ceny výrobků producentů v potravinářském průmyslu, a to o čtyři procenta.“

„Proto nějaké výkřiky, že máme nákladové tlaky do cen potravin, a proto musí prodejci zdražit, nejsou oprávněné. A první flash odhady o vývoji cen potravin hovoří spíše o mírném poklesu, než že by šly nahoru.“

Úroková sazba půjde dolů

Přišel tak podle ekonomky i čas na to, aby bankovní rada ČNB začala snižovat úrokové sazby.

„Počítáme s tím, už jsme jednou před Vánocemi sazbu snížili o 0,25 procentního bodu (na 6,75 procent). Takže počítáme s tím, že by na každém dalším zasedání mohla sazba o něco klesnout,“ naznačuje Zamrazilová s tím, že vždy ale bude záležet i na dalším vývoji inflace a kdykoli zas mohou snižování zastavit.

Čtěte také

Viktor Orbán slibuje a zlevňuje potraviny, benzín i hypotéky. Proti němu stojí sjednocená opozice

Toto mírné snížení úrokových sazeb ale zatím znamenalo, že většina bank nejprve snížila to, co platí klientům, ale nad tím, co má sama dostávat od klientů, přemýšlí daleko déle.

Pokud jde o sazby u hypoték, budou se postupně měnit i ty. „Utvářejí se i podle cen státních dluhopisů, který se dnes pohybuje kolem čtyř procent. Takže i tady už je prostor k poklesu,“ vysvětluje.

Proto také odhaduje, že se letos trh s byty konečně rozhýbe. „Ale současně chci upozornit, že dvouprocentní úroky, na které byli klienti zvyklí, tak ty už se nevrátí.“

Stejně tak jako další ceny, na které jsme byli před začátkem růstu inflace, tedy někdy v roce 2021, zvyklí.

Čtěte také

Sedmiprocentní sazby proti inflaci byly správné. Kritici chtěli Matterhorn, my zvolili Říp, říká člen bankovní rady ČNB Procházka

„Myslím, že by to ani nebylo správně, protože to byl jeden z faktorů, který hnal nahoru ceny nemovitostí – a ty se de facto staly investičním statkem. Přestaly sloužit svému původnímu účelu, tedy k bydlení lidí.“

„Jedním z nejpalčivějších problémů, které má mladá populace, je nedostupnost bydlení. Stal se tady smrtící mix velké byrokracie, to znamená dlouhého povolovacího řízení, dále politiky developerů, která vede ke slabé nabídce, a k tomu se z bytů stal investiční produkt.“

To vše dohromady nás podle ekonomky dovedlo až k tomu, že ze všech evropských velkoměst máme nejvyšší počet platů, který je potřebný na koupi průměrného bytu v Praze.

Každý přišel o třetinu 

Inflace začala nabírat na síle v průběhu roku 2021, kdy do ekonomiky naplno vstoupila covidová pomoc od státu a někteří dostali peníze za neodpracovanou práci a nevyrobené výrobky, což bylo bohužel proinflační.

„Musím také upozornit, že u nás byla inflace vyšší i proto, že došlo ke změně zdanění mezd,“ říká ekonomka s odkazem na zrušení superhrubé mzdy. „Všem se nám ale za tu dobu úspory znehodnotily zhruba o třetinu, a to prakticky v celém západním světě,“ doplňuje.

Čtěte také

Události v ekonomice 2023: hádky o balíček, hledání viníka inflace, ale i podvod v kauze Mamut

Jak si ale má běžný střadatel vysvětlit, že přišel o rekordní třetinovou část svých vkladů a proti němu stály banky, které za stejné období vydělávaly rekordní zisky? „Ano, ale inflace by byla úplně stejná, i kdyby ČNB se sazbami šla ještě výš,“ hájí kroky bankovní rady Zamrazilová.

„A byla by prakticky stejná, i kdyby sazby byly třeba i šest procent. Já říkám, že nákladová inflace je něčím, s čím žádná centrální banka bojovat nemůže. Proto taky Evropská centrální banka zvyšovala sazby mnohem později a mírněji než my.“

„My jsme se rozhodli jít jinou cestou, a to že se spíš budeme snažit udržovat silný měnový kurz, což se nám povedlo. A silný měnový kurz vlastně pomohl zkrotit inflaci i bez růstu úrokových sazeb. Protože silný měnový kurz zlevňuje zboží pro všechny, a je tak mnohem účinnější,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.