Tudy jdou Srbové, tudy Chorvati. V bývalé Jugoslávii jsou válečné křivdy stále živé, říká Viktor Portel. Natočil o tom dokument Vyšetřovatel

21. únor 2023

Jakou práci odvedl po válce v bývalé Jugoslávii Mezinárodní trestní tribunál v Haagu? Jak ji hodnotí aktéři bojů a jakou roli hrál ve vyšetřování český kriminalista Vladimír Dzuro? I o tom vypráví dokument Vyšetřovatel, který podle knižní předlohy natočil dokumentarista a vedoucí filmové produkce Post Bellum Viktor Portel. S Ondřejem Cihlářem ale ve Vizitce mluvil i o tom, jak důležité je nosit si v sobě coby vnitřní kompas příběhy lidské statečnosti.

Svůj profesní život spojil dokumentarista Viktor Portel s neziskovkou Post Bellum, která zaznamenává příběhy 20. století. Osudy lidí přeživších druhou světovou válku či útlaky normalizace ovšem v kontrastu s tím, co Portel zažil při natáčení dokumentu Vyšetřovatel o příběhu kriminalisty Vladimíra Dzuro a jeho účasti na šetření zločinů války v Jugoslávii, dostaly náhle kontury čehosi odžitého, již odvyprávěného a do současnosti příliš nezasahujícího. „Situace v bývalé Jugoslávii je i po třiceti letech nesmírně neutěšená, do osudu tamních obyvatel se neustále promítá. Například v jednom bosenském hotelu jsme si dali kafe a číšník nám sám od sebe začal vyprávět, co se u nich doma stalo. Není to tak, že by v každé rodině zemřel jeden strejda, zemřelo daleko víc příbuzných a válka ovlivnila všechno, co se kolem děje,“ vzpomíná.  

Aby to nebyl jen heroický příběh

K natáčení prý Vladimír Dzuro svolil hned, ostatně i jemu šlo o to, aby osobní a na české poměry výjimečná zkušenost s prací pro Mezinárodní trestní tribunál nezůstala jen založená kdesi v papírových složkách. „Jako režisér jsem ale hledal cestu, kudy vyprávět. Aby to nebyl jen heroický příběh. Chtěl jsem do něj dostat neutěšenost současného Balkánu.“ Není to totiž jen Bosna, kde lidé často a dobrovolně mluví o traumatech zpřetrhaných rodinných a sousedských vztahů. „Když jsme točili na severu Chorvatska, které bylo válkou zasažené nejvíce a kde stále žije početná srbská menšina, zjistil jsem, že i dnes  tam jsou segregované školy. Srbové chodí srbským vchodem, Chorvati chorvatským. I v Chorvatsku, zdánlivě klidné zemi, je ta křivda strašně hluboká a na národní úrovni se dnes už nic nedělá proto, aby se to změnilo.“

K zájmu o historii přivedla Viktora Portela knížka o bratrech Mašínových, kterou ve dvanácti letech dostal od svého otce. V kontroverzní kauze měl brzy jasno. „Zuřivě jsem zastával názor, že to, co udělali, bylo správné,“ vzpomíná. Po návratu Milana Paumera do České republiky za ním začal dojíždět a točit s ním rozhovory. Síla vyprávěného příběhu jej uhranula a zájem o historii si pak udržoval po dobu studií dokumentární tvorby na FAMU S organizací Post Bellum upozorňuje audiovizuální formou na tisícovky příběhů 20. století, jak ale říká, není potřeba znát všechny; důležitější je uvědomit si jejich kultivační sílu a odvahu protagonistů a při vlastním rozhodování si na ně vzpomenout. Viktor Portel v hlavě nosí zhruba šest takových příběhů, mezi ně patří i otřesný zážitek Rudyho Bělohoubka z května 1945. V necelých třinácti letech byl tehdy svědkem vraždy svých rodičů ruskými rabovacími gardami.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.