Tři mušketýři skutečně žili. Víte, podle koho Dumas napsal svůj slavný román?
Román Tři mušketýři líčí životní osudy gaskoňského šlechtice d’Artagnana a jeho přátel – mušketýrů Athose, Porthose a Aramise. Od 14. března 1844 vycházelo dílo francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího nejprve na pokračování v pařížském deníku Le Siècle. S románem, který se v roce 1844 dočkal i knižního vydání, mu pomáhal profesor historie Auguste Maquet. Jako podklad navíc posloužil Dumasovi román Gatiena de Courtilz de Sandrase nazvaný D’Artagnanovy paměti.
Sandras byl sám mušketýrem, zažil skutečného d’Artagnana, jehož život ho inspiroval k napsání zmíněného díla. Ano, je to tak, za postavou nezkrotného Gaskoňce stojí člověk z masa a kostí. Dnes už také víme, že nejen d’Artagnan, ale i Athos, Porthos a Aramis mají historický podklad. V Sandrasově knize jsou dokonce bratry.
Kdo byl Charles de Batz de Castelmore, oblíbenec krále Ludvíka XIV. a předobraz d’Artagnana? Jakým způsobem Dumas psal legendární román? A jaké motto měli skuteční mušketýři, když ne „jeden za všechny, všichni za jednoho“? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky se dozvíte v dalším pokračování Příběhů z kalendáře.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Celebrity pod palbou: kardinál Richelieu
Padouch, nebo hrdina? Fiktivní talkshow s průkopníkem nového stylu politiky a velkým mecenášem vědy a umění, kterého si ale většina pamatuje jako záporáka ze Tří mušketýrů.
-
Jak vzniklo a co znamená slovní spojení „šedá eminence“?
„Šedou eminencí“ se označuje vlivná osoba, která stojí v pozadí a tahá za nitky. Proč ale zrovna šedá?
-
Tři mušketýři nejsou tak úplně hrdinové. Athos je zlomený šedý vlk, říká herec Vincent Cassel
Režisér Martin Bourboulon adaptoval klasickou látku Alexandra Dumase a angažoval řadu předních herců a hereček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
