Co znamená dělat rotyku?
Slovo rotyka k nám přišlo z latiny. Staří Římané měli v latině sloveso rumperé, jež neslo význam zlomit či odlomit, a jehož trpné příčestí znělo ruptus.
V ženském rodě zní toto příčestí rupta, tedy oddělená, odlomená, a toto slovo se používalo ve spojení turba rupta, tedy něco jako skupina osob, která se oddělila od většího celku. Z toho se ve středověké latině vyvinulo samostatné slovo rupta a později rutta, které označovalo skupinu osob.
To pak přešlo do staré francoužštiny a z ní do staré němčiny v podobě rotte. Zde mělo často význam skupiny lidí nevelmi charakterních. Stará čeština toto slovo z němčiny přejala. Z podstatného jména rotta se ve staré češtině vytvořilo sloveso srotiti se, jehož význam je stejný jako dnes. A taková srocená rota začne dělat rotyku...
Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
