Rostislav Švácha: Věž na Ještědu původně nikdo nechtěl
„Současná česká architektura trpí tím, že je tu málo zakázek na veřejné a kulturní stavby,“ tvrdí historik a teoretik architektury Rostislav Švácha, který upozorňuje, že například za posledních devadesát let nebyla realizována jediná novostavba muzea umění.
Změna by mohla po dlouhé době nastat v Olomouci, kde Jan Šépka navrhl novostavbu Středoevropského fóra – galerie představující poválečnou tvorbu Československa, Polska, Maďarska a dalších zemí střední Evropy. Návrh novostavby v historickém centru vzbudil pozornost široké veřejnosti a Rostislav Švácha v pořadu Vizitka hovoří o okolnostech vzniku projektu, který je podle něj vynikající kontextuální architekturou, přestože není líbivý.
Kvalitní současná architektura může historické prostředí obohatit o něco nového. Může původní prostředí nově interpretovat.
Švácha připomíná, že ani přijetí dnes obdivované vysílací věže na Ještědu, která se dostala do finále vltavského projektu Kánon100, nebylo samozřejmé:
Lidé by se velmi divili, na jaký odpor realizace věže na Ještědu narazila. Když soutěž vyhrál Karel Hubáček, vypuklo liberecké národní povstání a nikdo to nechtěl.
Dnes už o architektuře vysílací věže na Ještědu pochybuje málokdo. Přesto byla nedávno podobně významná stavba obchodního domu Ještěd, vybudovaná podle návrhu spoluzakladatelů Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL) Karla Hubáčka a Miroslava Masáka, zbourána, aby místo ní v centru města vzniklo nové obchodní a zábavní centrum Fórum Liberec, které svojí kvalitou původní architektuře zdaleka neodpovídá. „Architekti SIALu dosáhli většího mezinárodního ohlasu než současná nebo dokonce meziválečná architektura. Byl to úžasný výkon, a už proto se stavby od SIALu nemají bourat,“ vysvětluje vědecký pracovník Ústavu dějin umění AV ČR a dlouholetý člen Klubu za starou Prahu Rostislav Švácha. Podotýká, že budova Transgasu je pražskou obdobou toho, co se dělo v Liberci v SIALu.
Kateřina Bečková: Demolice Transgasu bude společnost za pár let litovat
Jako předsedkyně Klubu Za starou Prahu se vložila do sporu o brutalistický komplex na Vinohradské. Areál ze sedmdesátých let má podle ní nepochybnou hodnotu. Dočká se novější poválečná architektura svého uznání?
„Hrozí nám, že přijdeme o jedno významné období v české architektonické tvorbě, které je nejúspěšnějším obdobím české architektury z hlediska mezinárodního ohlasu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka