Národní muzeum od sklepa po půdu
Kupole Národního muzea se otevře veřejnosti. Návštěvníci budou kráčet po skleněné podlaze
Fasáda Národního muzea v Praze září novotou. A je vidět zdaleka. Za repasované dveře vás sice po mnohaleté rekonstrukci vpustí až v neděli 28. října, do jednoho z nejvyšších míst budovy vás ale vezmeme už teď.
„Tenhle pohled na Hradčany je unikátní,“ ukazuje ředitel muzea Michal Lukeš z kopule Národního muzea. „Václavské náměstí je navíc v přesné ose ke Kramářově vile i k Národnímu muzeu.“
Národní muzeum uloží nad kopuli hlavní budovy schránku se vzkazem pro další generace
Národní muzeum v Praze dnes uloží schránku se vzkazem pro další generace. Při opravách historické budovy stavbaři v polovině května našli v takzvané makovici, tedy ve zlaté kouli nad střechou hlavní budovy, olověný box s historickými dokumenty. Teď ho dělníci vrátí zpátky s novým poselstvím.
Unikátní výhled můžete sami zkontrolovat od února příštího roku, kdy začne být kopule přístupná veřejnosti. Podle Michala Lukeše za vším stál jeho umanutý plán otevřít ji lidem. Proč umanutý? Muselo se totiž vyřešit mnoho věcí – třeba světlo, které právě kopulí proudí do Pantheonu.
„Podlaha, na které stojíme, je skleněná. Na metr unese minimálně 500 kilo. Tou světlo proniká do Pantheonu,“ ukazuje ředitel muzea.
Vzkaz dělníků budoucím generacím
Stavební práce v Národním muzeu pokračují mílovými kroky. Třeba jednací síň výboru Národního muzea už je skoro hotová. Odborníkům dala zabrat. Třeba tamní strop není dřevěný, ale štukový.
Po sedmi letech se konečně otevře hlavní budova Národního muzea. Zatím jen přízemí a Panteon
Více než 120 let čekala Historická budova Národního muzea architekta Josefa Schulze z roku 1891 na generální rekonstrukci. Prosadit opravu hlavní budovy - nejsložitější obnovu v dějinách moderní památkové péče - se podařilo v roce 2006. Stavba za zhruba dvě miliardy korun začala po letech příprav na jaře roku 2015 a tuto neděli se budova znovu, ale zatím jenom částečně, otevře veřejnosti.
„Tohle je obecný problém celé rekonstrukce. Je tu spousta materiálů, které se tváří jako pravé mramory nebo kamení, ale pak zjistíte, že jsou umělé a leštěné. V 21. století už je jen málo profesí, které by tyto materiály uměly restaurovat.“
Rekonstrukce této síně přinesla i řadu objevů: například původní vzorky látkových tapet. Další objev popsal Josef Beneš už v roce 1968 v archivním pořadu Československého rozhlasu. Šlo o vzkaz od dělníků stavby.
„Ve smyslu, že pozdravují všechny, kdo budou vzkaz číst – že už je zřejmě hlava bolet nebude, ale přesto všem přejí pevné zdraví a aby jim hodně chutnalo pivo,“ shrnul tenkrát.
Související
-
Chyba ve jméně, osamělá Čechie i vyboulený roh. 12 tajemství fasády Národního muzea v podrobném fotoprůvodci
Nezměnila se pouze barva. Vrátily se prvky, které musely ustoupit stavbě metra. Jinde byly části muzea dozlaceny poprvé od jeho vzniku. Odhalte příběhy, které jsou do fasády vepsány.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.