Lišky jsou v Londýně jako doma. U Janet a Dena na zahradě jich už vyrostlo několik generací
Když o nějakém místě řeknete, že tam lišky dávají dobrou noc, znamená to, že jde o zapadákov. To o Londýně rozhodně neplatí, a přesto právě tam se večer před spaním s liškou můžete velmi snadno potkat. V britské metropoli jich totiž žije nejméně deset tisíc. Noru si už před lety vyhloubily také u Janet a Dena na zahradě.
Je deset hodin večer, čas krmení lišek. Manžel paní Janet má na podnose připravené jídlo, otevírá dveře a servíruje večeři přímo v předzahrádce.
„Snažíme se je krmit každou noc. Vždy jim dámě nějaké kuře nebo rybí kůži. Prostě co máme. Nedávno jsme jim začali také dávat toasty namazané marmeládou, aby měly taky něco sladkého,“ usmívá se Janet. „Prostě jídlo položíme na chodník před dům a během chvilky se objeví.“
Zatímco zavírá dveře, já vše pozoruji z protější strany ulice. Netrvá dlouho a objevuje se první liška. A pak druhá. Jsme v rezidenční čtvrti Croach End na sever od centra tvořené řadovými domky se zahrádkami. Právě tam a také v parcích žijí lišky nejčastěji.
Život ve městě znamená jídlo a bezpečí
„Vidíš ten otvor? To je vchod do liščí nory. Lišky se sem nastěhovaly před sedmi lety a řekl bych, že je to stále jedna rodina,“ ukazuje Den.
„Mám pocit, že už mě znají. Když vylezou malá liščata ven na trávník, občas si k nim lehnu. Rodiče jdou shánět něco k snědku a nechají mě s nimi samotného. Asi si myslí, že jsem velké divoké prase, které je ochrání a zažene psy,“ směje se.
V křoví jeho zahrady už vyrostlo několik generací lišek. Ty se do anglických měst začaly stěhovat zhruba před sto lety. Důvod byl velmi pragmatický – odpadky.
„Lišky prostě přišly na to, že je snadné roztrhnout pytel s odpadky a dostat se ke zbytkům jídla, které lidé vyhodí. Kromě dostatku potravy je v okolí lidských příbytků spousta místa, kde lze bezpečně žít,“ pokračuje Den.
„Moje lišky si vyhloubily noru, řada z nich ale žije prostě někde pod zahradním přístřeškem nebo pod verandou.“
Rezavé překvapení
Takzvané městské lišky jsou dnes předmětem mnoha studií i nekonečných debat mezi jejich příznivci a odpůrci. Pro někoho, kdo by tyto původně divoké šelmy čekal jen v lese, případně v pohádce o Budulínkovi, může být první setkání s nimi překvapivé.
„Vracel jsem se z hospody a uprostřed cesty jsem potkal lišku,“ vzpomíná na své první setkání s rezavou šelmou Čech Adam, který žije v Londýně už před dvacet let. „Rodiče mi doma vždycky říkali, že lišky mají vzteklinu, tak jsem se celkem bál. Ona se mě ale nebála – byla ode mne asi metr a úplně v klidu.“
Lišky zkrátka k anglickým městům patří, a to nejen k Londýnu. Rekordmanem je přímořské město Bournemouth, kde registrují 23 lišek na kilometr čtvereční. To v britské metropoli jich žije na stejné rozloze jen 18.
Související
-
Ženský, mužský nebo smíšený – z londýnských rybníků si můžete vybrat. Mají jich tam skoro čtyřicet
Letní teploty lámou rekordy. Ve velkých městech lidé před vedrem nejčastěji unikají do klimatizovaných budov. V Londýně ale existuje ještě jiná možnost, a tou je rybník.
-
Luňák je jedním ze symbolů Walesu. Bez lidí by v Británii ovšem už nejspíš vyhynul
Čtyřicet kilo hovězího masa spotřebují denně luňáci červení, které na své farmě už pětadvacet let krmí Chris Powell. Ještě před pár lety byl tento dravý pták na vymření.
-
Zvířata zapojená do bojů ve druhé světové válce mají v Británii vlastní medaili i hřbitov
Za druhé světové války v bojových jednotkách ale nesloužili jen lidé, ale i zvířata. Britové pro jejich ocenění zavedli ještě v průběhu války speciální medaili.
