Sto let oslavily dvě dámy ze sedlčanského domova pro seniory. Kromě zdraví si pod stromečkem přejí třeba halenku

Reportérka Českého rozhlasu s Janou Přasličákovou, sociální pracovnicí, vstupuje do pokoje stoleté klientky, paní Němečkové. Je stará právě jako Český rozhlas. „Rozhlas se jmenoval dráťák. Otevřely jsme tři holky okno a poslouchaly na něm pohádky, bylo to pěkné,“ vzpomíná seniorka. Kdyby paní Němečkové mohla Ježíškova vnoučata něco splnit, vybrala by si nejraději zdraví. „Já bych potřebovala být zdravá a nic jiného, abych mohla chodit.“

Drobnost pod stromkem udělá radost

Tato odpověď je slyšet v domovech seniorů poměrně často. O co tedy sociální pracovníci a pracovnice v rámci Ježíškových vnoučat píšou, když si jejich klienti žádný hmotný dárek nepřejí?

Čtěte také

Díky Ježíškovým vnoučatům mohou senioři cestovat i z domova. Virtuální realita je vezme k moři i do hor

„Většinou využijeme toho, že se každému hodí kosmetika, voňavé mýdlo, sprchový gel nebo balzám na kůži. To většinou klienti ocení a mají radost, že pod tím stromečkem alespoň něco objeví,“ říká paní Přasličáková.

Další dáma, která už také oslavila stovku, je Anna Pavlová. Načesaná, pěkné obléknutá paní by si kromě zdraví přála halenku: „Abych je mohla střídat. Ráda mám spíš tlumené barvy,“ povídá a ukazuje na fotografii z oslavy stých narozenin, kde podobný svetřík má.

Ve středu zevede seriál o Ježíškových vnoučatech posluchače do Ostravy. Tam si klienti přáli k Vánocům robotickou kočku. Ta se stala věrným a přítulným společníkem.