Kdy zrušit koronavirová opatření? „Až bude virus celosvětově pod kontrolou a nebudou vznikat mutace,“ navrhuje virolog

29. září 2021

Koronavirová epidemie ustoupila z titulních stran novin, počty nakažených v Českou ale pomalu rostou. „Z toho, jak se virus rozšířil po světě a kolik vzniká nových variant, se jeví pravděpodobné, že nebude nikdy zcela eliminován. Očkování ale přispělo k tomu, že je situace pod kontrolou a neopakuje se loňský podzim,“ domnívá se virolog Pavel Plevka.

Koronavirus bude podle Plevky v budoucnu způsobovat běžné respirační onemocnění, podobně jako například chřipka.

„Očkování bude vhodné pro starší spoluobčany, ale nedomnívám se, že by se celá populace musela každý rok přeočkovat,“ míní pracovník výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity.

Čtěte také

Většinu nově odhalených případů tvoří lidé z mladší a střední generace. Starší populace je totiž z větší části proočkována, počty hospitalizovaných jsou tak stále relativně nízké.

„Očkování do jisté míry člověka chrání před infekcí, ale nakazit se může. Mezi očkovanými se šíří s nižší pravděpodobností. Důležitějším efektem očkování je, že chrání před závažnými průběhy onemocnění a úmrtím,“ zdůrazňuje.

Očkování do jisté míry člověka chrání před infekcí, ale nakazit se může. Chrání před závažnými průběhy onemocnění a úmrtím.
Pavel Plevka

Účinnost očkování v čase slábne, v Evropě a v Severní Americe se proto začíná podávat třetí dávka vakcíny. Plevka v této věci ovšem souhlasí se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), že více životů by tyto vakcíny zachránily v rozvojových zemích, kde stále chybí.

Šíření koronaviru zejména v Jižní Americe, Africe a východní Asii s sebou nese i riziko vzniku nových mutací, které budou infekčnější, nebo přímo překonají ochranu danou očkováním.

Kdy bude konec?

Zatímco například Dánsko dosáhlo 80procentní proočkovanosti, v Česku tempo očkování výrazně zpomalilo a proočkovanost dosáhne jen asi 60 procent. Plevka ale zároveň odhaduje, že nějakou formu ochrany před koronavirem mají tři čtvrtiny populace, ať už v důsledku očkování nebo prodělané nemoci.

Čtěte také

„Pokud člověk nemá oslabený imunitní systém, není třeba dodržovat systém sociálního odloučení. Nechat se vědomě nakazit ale není dobrá strategie,“ uvádí Plevka. A stále je prý třeba se nechávat testovat, protože to, co se zdá jako běžné nachlazení, může být ve skutečnosti covid.

Všechna mimořádná opatření bude podle Plevky možné zrušit až v momentě, kdy bude šíření koronaviru pod kontrolou celosvětově a nebudou vznikat nové varianty. „Potom se koronavirus stane jedním z virů, které způsobují respirační onemocnění. A doufejme, že mu už nebudeme muset věnovat speciální pozornost,“ uzavírá.

Proč přibývá respiračních onemocnění? Nemáme v důsledku vládních opatření a sociálního distancování oslabenou imunitu? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.