Káva, alkohol i kynuté pečivo. Fermentace není jen kimči, kvašením se vyrábí také léky a umělá hmota
Kvašení je v módě. Než začala být fermentace v Česku hitem, začala o ní zhruba před deseti lety psát Zuzana Ouhrabková. Její blog se postupem času stal stránkou, kterou člověk při hledání informací o fermentaci na internetu nemůže minout. „Kimči je obří trend. V tuhle chvíli ale jede taky kombuča, neboli zkvašený čaj,“ říká Ouhrabková a dodává, že se v současné době experimentuje s ledasčím – ve světě fermentace je stále co objevovat.
Vděčným zdrojem pokusů je podle Ouhrabkové například kropidlák rýžový, který „umí žrát tuky, sacharidy i bílkoviny“. Tahle kulturní plíseň dala vzniknout mimo jiné sójové omáčce, saké nebo rýžovému octu. Bez fermentace bychom nicméně neměli ani kávu, kynuté pečivo nebo alkohol. „Pomocí mikrobiálních kultur se připravuje také spousta léků, ale třeba i umělé hmoty,“ vyjmenovává přínosy kvašení autorka blogu Zkvašeno.
A jak je to s fermentovanou zeleninou a jejím vlivem na lidské zdraví? „Jediné, co spolehlivě můžeme říct, je, že pokud člověk jí více vlákniny, bude mít pestřejší a stabilnější trávicí trakt. Všechna ostatní tvrzení o tom, že kdo jí kimči, bude zdravější, jsou marketingové fráze, které se povětšinou nedají spolehlivě dokázat,“ vysvětluje Ouhrabková.
Jak vypadá fermentační cyklus a čím skončí, pokud mu necháme volný průběh? Kam se poděly tradiční české kvašáky a s čím nakládají v Ázerbájdžánu švestky? Poslechněte si celý rozhovor s propagátorkou kvašení Zuzanou Ouhrabkovou!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
