V posledních dnech se v Americe množily dramatické zprávy.
I když shutdown, tj. dočasné pozastavení plateb pro zaměstnance státních úřadů, zdaleka není prvním v soudobých amerických dějinách, ba naopak, na každý rok připadají zhruba dva takové shutdowny, tento je aspoň nejdelší, a tak se dá označit za další fiasko Trumpovy administrativy.
Paralýza amerických vládních úřadů pokračuje již třetí týden a pokud v pátek neskončí, stane se nejdelší v historii. U Bílého domu ve Washingtonu kvůli tomu protestovaly stovky státních pracovníků, kteří teď nedostávají peníze a cítí se být rukojmími svého vlastního zaměstnavatele.
Televizní prohlášení prezidenta, ve kterém svůj postoj hájil, bylo demokratickým tiskem hodnoceno jako mdlé a jeho váhání s vyhlášením mimořádné situace jako příznak nejistoty a slabosti.
Každý den přináší nové negativní zvěsti: že zaměstnanci Bílého domu hodlají stávkovat nebo aspoň demonstrovat, že FBI nemůže zaplatit služby informátorů, že pozastavení plateb trvající již dva týdny snižuje bezpečnost v dopravě. Realita je jednodušší.
Demokratická strana se snaží hned zkraje využít svou nově nabytou většinu ve Sněmovně reprezentantů proto, aby za každou cenu Trumpovi znemožnila splnit jeho slib radikálně snížit nelegální migraci.
Trump je přece populista a populista je ten, kdo své předvolební sliby neplní, proto demokratická většina ve Sněmovně se zapřísahává, že aspoň jeden Trumpův slib zůstane nesplněn.
Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost oznámilo, že Spojené státy kvůli stavbě zdi a dalších bariér na hranicích s Mexikem nebudou respektovat některé environmentální zákony a regulace. Plán se prozatím týká části pohraničního území, píše na svém webu zpravodajská agentura Reuters Rozhodnutí bylo přijaté s cílem urychlit proces výstavby. Vztahuje se na úsek dvaceti čtyř kilometrů v okolí San Diega v Kalifornii. Právě tam chce ministerstvo pro vnitřní bezpečnost posílit už existující bariéry.
Proto se celý spor o stavbě zdi odehrává v morální rovině. Trumpovi oponenti pokládají zeď za jev z podstaty nemorální. Deník New York Times proto minulý týden otiskl článek s titulkem „Zeď je naprosto nesmyslný symbol nenávisti“.
Profesor univerzity ve Východní Karolíně Richard Ericson poukazuje na to, že celý spor se točí kolem částky méně než 6 miliard dolarů, což je jedna desetina procenta ročního rozpočtu Spojených států.
Dle jeho názoru podstata sporu je jinde: demokratická opozice se snaží zpochybnit legitimitu Trumpa coby prezidenta. Správným prezidentem měla být Hillary Clintonová a úřad jí byl ukraden za vydatné pomoci Putina. Tím pádem Trump nemá právo řídit zemi.
Vláda Donalda Trumpa čelí kritice kvůli rozdělování rodin migrantů na hranicích mezi Spojenými státy a Mexikem. Děti těchto lidí tak končí ve federálních zařízeních odděleně od rodičů. Deník Washington Post tvrdí, že záležitost na začátku tohoto týdne přerostla do humanitární a politické krize, protože se Bílému domu nedaří mírnit pobouření veřejnosti.
Spor mezi prezidentem a demokratickou částí Kongresu dávno není technický, nýbrž politický. Trump ukazuje na to, že zeď se velmi rychle ekonomicky vyplatí, neboť nelegální přistěhovalectví si vyžaduje výdaje kolem 200 miliard dolarů ročně.
Trumpovi oponenti říkají, že zeď vůbec není otázkou propočtu, nýbrž věc principu. V každé diskuzi zástupci Demokratické strany opakují, že zeď je věc amorální – z podstaty – a nejodvážnější z nich tvrdí, že i samotný pojem hranic je také amorální. Podle nich na vymoženosti a bohatství Ameriky mají nárok nejen Američané, nýbrž všichni, kdo se vyskytují na území Spojených států.
Profesor Ericson připomíná, že stejní poslanci a senátoři, kteří v dobách Obamy či Bushe pravidelně hlasovali pro mnohem dražší opatření v zájmu ochrany hranic, včetně nejrůznějších plotů, ohrazení a zdí, radikálně změnili názor po příchodu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Smyslem jejich postoje nyní je snaha o delegitimizaci Trumpa, zbytek je čistá demagogie, míní profesor Ericson a dodává: „Přisuzovat neživé věci jakési morální vlastnosti je vrchol absurdity. Z technického problému byl vyroben symbol a morální kritéria se vztahují ve skutečnosti k Trumpovi, nikoli ke zdi jako takové.“
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
