Jazz, funky i říkanky. Hudba pro děti nemusí být jen naivní a jednoduchá

V pořadu uslyšíte hudební projekty, které sice nejsou primárně pro děti, ale mají k nim velmi blízko. Hlásit se v tvorbě k dětskému světu může být někdy nebezpečné – hrozí, že tvorba interpreta začne být vnímána jako okrajová, dětinská nebo naivní. Skladby, které zazní, jsou ale dokladem toho, že tomu tak rozhodně být nemusí.

Doslova zjevením je v této souvislosti kapela The Thing, která s velkým úspěchem hraje free jazz pro děti – podívejte se na jejich video z výchovného koncertu na základní škole v Austinu:

Jambandové trio Medeski, Martin and Wood se svým albem Let’s Go Everywhere zase představuje skvělou symbiózu tvrdého funku a dětských říkanek – ingrediencí, které se na první pohled zdají neslučitelné. Začlenění dětí zde vyznívá naprosto přirozeně, civilně, jakoby s nimi kapela běžně vystupovala.

„Spousta podobných počinů jde infantilně vstříc dětem. Tak jsem si řekl, že nebudu brát na děti žádné ohledy a udělám to jako pro dospělé. Mým primárním zájmem bylo napsat něco o vesmíru a planetách a vzbudit v dětech zájem o toto téma. Zároveň jsem chtěl, aby ta muzika byla i pro dospělé, protože ti musí poslouchat to, co poslouchají jejich děti,“ říká o svém dva roky starém albu Planety jazzový pianista Matej Benko.

Ke spolupráci přizval zpěváky z české a slovenské hudební scény: například Richarda Müllera, který zpívá Slunce, nebo Michaela Kocába, který ztvárnil Merkur. Benkovým cílem nebylo natočit edukativní CD, ale spíše představit svůj pohled na jednotlivá vesmírná tělesa: Merkur třeba pláče, že je moc blízko Slunce a nemá žádný měsíc a Pluto zase hlasem Dana Bárty vysvětlí, proč byl degradován na trpasličí planetu. Podívejte se, jak album vznikalo:

V pořadu zazní také dvě ukolébavky, jedna od skladatele Tomáše Sýkory v podání ansámblu wrgha POWU orchestra a druhá od rumunského saxofonisty Nicolase Simiona.