Jan Klesla: Kam bankéř nemůže, nastrčí Mayovou?

A možná na tom dokonce nakonec ještě vydělá. Mnohem důležitější číslo, než počet poslanců hlasujících pro dohodu s Bruselem, je totiž částka 800 miliard eur. Právě tolik podle aktuálních odhadů analytiků odteklo z londýnského finančního centra City do Evropy.

Jan Jůn: Brexit - nejistota trvá. Mayová se opakuje a sněmovna se bouří

• Upravit
• Smazat

Znělo to jako prasklá gramofonová deska či CD a stále se to opakovalo: „Musíme britskému lidu zajistit brexit.“

Co se může zdát jako závratná částka, to jsou ale v podstatě drobné ve srovnání s celkovým objemem peněz v jednom ze světových center finančníků a bankéřů.

Jen v bankovních domech na břehu Temže je uložen desetinásobek, tedy osm bilionů eur a stejná částka ve fondech spravujících majetky z celého světa. Jedno z největších a pro běžného smrtelníka nejméně viditelných dědictví Britského impéria. Dokud budou v Londýně peníze, budou v nich banky a s nimi i prosperita ostrovního království.

Při pohledu na seznam hlavních odvětví britské ekonomiky finanční služby jasně vyčnívají. Zbytek tamního hospodářství tvoří ještě přesné a specializované strojírenství a těžba, především ropy, pak už víceméně jen veřejná správa a služby. Na jakoukoliv běžnou produkci jsou prostě zlaté britské ručičky příliš drahé.

Ďábel skrytý v detailu

Ondřej Konrád: Mayová asi není železná, ale dost houževnatá

• Upravit
• Smazat

Je to jako s tím slavným nerozmotatelným uzlem antického krále Gordia. Akorát zatím ani vidu ani slechu po nějakém Alexandrovi nebo Alexandře s mečem v ruce. A že by někoho tak přímočarého Británie momentálně potřebovala jako sůl.

Země je výrazně závislá na dovozu, a proto se snaží udržet bezcelní režim na společném trhu. Naopak na uvolnění vztahů by mohl paradoxně vydělat tahoun ekonomiky v podobě City.

Jeho růst odstartovala tvrdá regulace ve Spojených státech, která pro něj znamenala značný příliv financí. Právě na velmi tvrdé předpisy Evropské unie si finančníci poslední léta stěžují a brexit s dohodou i bez by mohl znamenat jejich uvolnění.

Británie sama byla sice jednou z hlavních sil při jejich přijímání, ale také se umí se svým hlavním odvětvím dohodnout. Budou sice muset najít kompromis se zbytkem unie, tažené v této oblasti napříště především Francií, ale i ta má dobrý důvod najít společnou řeč.

Petr Hartman: Poučení z brexitového vývoje

• Upravit
• Smazat

Víra v dohodu a obava z chaosu v případě, když se ji nepodaří prosadit. Tak lze charakterizovat stav mysli českých politiků po hlasování v britském parlamentu.

Veškeré velké úvěry se řídí právě britským právem a jeho tvrdé oddělení by znamenalo prakticky okamžitý kolaps. Peníze, které odtekly, tak mohou být strop způsobený i tím, že finančníci se na odchod pořádně připravují. Mnohem více peněz ale může naopak do Londýna přitéct.

Prosperita pro Británii ale nemusí nutně znamenat prosperitu pro všechny Brity. Paradoxně kosmopolitní obyvatelé finančního centra, kteří hlasovali většinově pro setrvání v unii, mohou i při tvrdé variantě vydělat. A ti ostatní, kteří o brexitu rozhodli a jsou závislí na jiných odvětvích, jenž dostanou v takovém případě tvrdý zásah, na něj naopak doplatí.

Stejně paradoxně by se pak pravicovým finančníkům mohla do budoucna hodit levicová vláda, která podpoří postižené oblasti a sociální smír. Británie tak zase jednou může být místem zajímavých experimentů s přerozdělováním bohatství, jako už několikrát v minulosti. Tedy od doby, kdy už chudé není možné vyvážet za oceán.

Hlavním úkolem premiérky Theresy Mayové nicméně dnes je dosáhnout dohody rychle a celé brexitové martýrium co nejdříve ukončit. Ale jak se říká, čert, neboli ďábel je i v tomto případě skrytý v detailu.