Jan Fingerland: Hamás má v Moskvě přítele na telefonu

5. prosinec 2023

Válka mezi Izraelem a Hamásem má samozřejmě řadu dalších účastníků, a úspěšně se mezi ně vklínilo i Rusko. Nesleduje přitom zájmy Palestinců nebo Izraelců, ale své vlastní. Totiž Putinovy.

Pětadvacetiletý Izraelec Ron Krivoj je nepochybně schopný člověk. Když ho Hamás odvlekl 7. října do Gazy, pokusil se neúspěšně o útěk. A tak dříve, než se proslavil vlastním úsilím, stal se slavným kvůli něčemu jinému. Hamás ho propustil na svobodu jako gesto přátelství vůči Rusku, jejž jeho představitel označil za nejlepšího přítele.

Síla pasu

Čtěte také

Ron Krivoj má totiž také ruský pas, jako mnoho jiných Izraelců, jejichž rodiny se do země v poslední generaci přistěhovaly z Ruska. Teď se mu dvojí občanství vyplatilo. Krátce poté byly propuštěny ještě jiné dvě Izraelky s ruským pasem, několik dalších „ruských Izraelců“ zůstává v Gaze. Krivoj je v každém případě jediným mužem mezi rukojmími, kterého Hamás propustil.

O spojení mezi Hamásem a Ruskem se spekulovalo takřka od počátku. Delegace Hamásu Moskvu opakovaně navštívila, před útokem i po něm. Dokonce se spekulovalo, zda se Moskva nějak nepodílela na přípravě útoku Hamásu, který byl výrazně sofistikovanější než ty dřívější. Přinejmenším Putinovi vyhovuje chaos na Blízkém východě, rostoucí ceny ropy i odchýlení pozornosti od Ukrajiny.

Teď jsme však v další fázi. Válka v Gaze trvá dva měsíce a ještě nekončí. Zatěžuje nejen Izrael, ale i Spojené státy. Bidenova podpora Izraeli vede k velkému napětí uvnitř jeho Demokratické strany, komplikuje vztahy s arabskými spojenci a konec konců i samotným Izraelem, protože americká pomoc je podmíněna tím, že Izraelci Spojeným státům v řadě ohledů musí vyhovět.

Čtěte také

Pozoruhodné je, že Moskva od počátku zaujala relativně negativní postoj k Izraeli, opustila zdání nestrannosti. Putin nikdy útok ze 7. října výslovně neodsoudil, ani nezavolal svému – prý – příteli Netanjahuovi, aby mu vyjádřil účast. Jakoby Jeruzalém za něco trestal. Pokud se nejedná o nějakou tajnou pomoc Ukrajině, může to být třeba skutečnost, že v Izraeli našly útočiště tisíce ruských opozičníků.

Možná ale prostě Putin jen obětoval své vztahy s Izraelem ve prospěch vztahů s Íránem nebo právě Hamásem. V řadě ohledů si Hamás s Putinem mohou vyhovovat. Hamás získává prostřednictvím vztahů s nějakým státem, navíc členem rady bezpečnosti legitimitu, a splácí ji velmi lacino, třeba propuštěním pár držitelů ruského pasu.  

Taktika nebo strategie?

Vyhovuje to i Rusku, které vlastně při vyproštění svých občanů ostentativně obešlo pracně budovanou konstrukci procedury výměny rukojmí a vězňů, na které se podíleli Katařané, Egypťané i Američané. Rusko se může před očima nezápadních zemí pyšnit svou efektivitou a nezávislostí, případně hranou loajalitou k „vlastním lidem“.

Čtěte také

Z hlediska Moskvy jde asi hlavně o taktickou spolupráci. Ale Putin také dlouhodobě propaguje svou vizi nového multipolárního světa, v němž Západ ztratí svou přední roli. Proto se spojuje se všemi ochotnými.

Rusko by ale paradoxně mělo v tomto krásném novém světě roli vůdce přinejmenším jeho protizápadně orientované části. Jestli tuto linii Moskva dokáže přetavit v nějaký reálný zisk, nebo se dokáže vyhnout nepříjemným dopadům, se teprve uvidí.

Kromě viditelného sbratření s Hamásem Rusko pracuje i skrytě. Nedávno se v Paříži objevily Davidovy hvězdy na domech, v nichž měli žít tamní Židé, což se přisuzovalo islámským radikálům.

Jan Fingerland

Ukázalo se, že za tímto rozdmycháváním negativních pocitů stojí Rusko, podobně jako za následnou kampaní na sociálních sítích, která negativní vášně kolem hvězd systematicky rozdmýchala. Je těžké odhadnout, v kolika podobných operacích na prohloubení problémů západního světa, mají ruští agenti prsty.

Rusko se dere ke stolu v mezinárodní politice, a chce sedět v první řadě – a v některých kauzách se mu to daří. Současně je ale ruský postup charakteristický ani ne tak pro velmoc, jako pro jakousi podmocnost z nižší ligy, která nic trvalého nevytváří, ale dokáže včas jiným nastavit nohu, případně ji strčit do nějakých dveří, když se naskytne příležitost – tak jak se to stalo v Sýrii. A nyní možná i v Gaze. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.