Iva Pekárková: Ty nejseš rasista? Hurá!
Zrovna teď se v Británii rozhoduje o tom, jestli vydat na Slovensko k trestnímu stíhání profláknutého nácka, který už řadu let zásobuje své sledující rasistickými hoaxy. Nebudu ho jmenovat.
Čtěte také
Jednak proto, že podle mého názoru není dobré těmhle jedincům dělat reklamu, a taky proto, abych mohla napsat, že je to lebka vypatlaná, a nebylo to žalovatelné.
Překvapilo mě, s jakým klidem Británie řeší případy jako ten jeho. Kdyby podobně toxického jedince soudili v Anglii, bylo by z toho velké pobouření. Ale že je tenhle nácek cizinec a své bludy šíří ve slovenštině, nepovažují ho za nebezpečného. Přitom má desítky tisíc sledujících. A protože spousta lidí věří radši „zajímavému“ hoaxu než prozaické pravdě, může jediný šiřitel nenávisti značně pozměnit politickou náladu v malé zemi.
Když před několika lety šířil jistý český doktor pracující v Anglii podobné bludy, v jeho případě pouze o muslimech, britské organizace bojující proti rasismu a nenávisti s jeho případem nechtěly nic mít.
Čtěte také
Kdyby nepravdy a zprstuvycucanosti, o kterých psal na svém blogu z pozice „člověka, který to všechno na vlastní oči viděl“, šířil v angličtině, brzo by se ho zeptali, jak na takové věci přišel. Ale nad tím, co si napíše česky a publikuje si to v té části Evropy, o které řada Britů stále uvažuje jako o „východní“, každý jen mávnul rukou.
Podle představ mnohých Britů, včetně těch, kteří pracují v organizacích bojujících proti rasismu a nenávisti, v téhle části světa žije spousta rasistů a nácků, ale cachtají se tam ve svém vlastním zabahněném rybníčku a lidi za Kanálem to nemusejí a vlastně ani nesmějí řešit.
Kdo je horší: Polák, nebo Nigerijec?
Můj skoromanžel, původem z Nigérie, strávil několik let v Česku a dost tam trpěl představami, jaké Češi mívají o Nigerijcích. On, který by si radši nechal opakovaně vrtat koleno, než se zabýval nekalou činností, byl znovu a znovu obviňován z činů svých krajanů (šlo hlavně o podvodné „nigerijské dopisy“).
Čtěte také
A často se k němu diskrétně přiklátil týpek s uhýbavýma očima a požádal ho o matroš. K. marně vysvětloval, že on opravdu, opravdu dealer není. Týpci mu to nevěřili: „Seš černej, ne? Tak to prodáváš drogy!“
V Londýně se situace tak trochu obrátila, a zatímco K. je podle většiny lidí všech barev, se kterými se setká, nejspíš v pohodě, o mně mají někteří lidé, taky všech barev, své pochybnosti.
Když jsme se před nějakými deseti lety stěhovali do nového bydlení, pokukovaly po mně dvě Jamajčanky se značným podezřením. Teprve když se ve dveřích objevil K. a vyšlo najevo, že k sobě patříme, oddechly si. „Máš Afričana! Tak to nejseš rasistka. Hurá!“ přivítala mě jedna. (Druhá z našeho barevně smíšeného vztahu udělala problém rasové politiky, ale to už je jiný příběh.)
I bílí Angličané, kteří si mě najali za tlumočnici, ze mě občas mají strach, bojí se, že se projevím jako rasistka. Už několikrát jsem slyšela, že čeští nebo slovenští tlumočníci prostě odmítli pracovat pro krajana, který nebyl čistě bílý.
Ani Jamajčané, ani Britové nejsou vždycky osvícení, a když se párkrát setkají s projevy rasismu ze strany lidí „z Polska nebo odněkud odtamtud“, usoudí, že jsme rasisti všichni. Je to fakt nepříjemné. Stejně nepříjemné, jako když lidé v Česku předpokládali, že pokud je K. Nigerijec, je to podvodník a prodává drogy.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
