ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ -ZLÍN
- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. V neděli 15.ČERVENCE se vám ze všech regionálních stanic Českého rozhlasu ozveme ze Zlína.Povíme si příběhy rozhleden ve Zlínském kraji
Česká republika patří v Evropě k zemím s největším počtem rozhleden. Proč tomu tak je? To zatím přesně asi nikdo nedokáže vysvětlit. Lidstvo odnepaměti lákaly hory. Stavělo na nich nejrůznější stavby, i když to nebylo právě jednouché. Důvodů se dá najít mnoho. Od touhy přiblížit se bohům přes sen spatřit svět z ptačí perspektivy až po ryze pragmatické pohnutky. V encyklopediích se například dočteme, že už v době kamenné lidé rádi zapouštěli kořeny v místech, odkud měli dobrý výhled do okolní krajiny. Pozorovali nejenom pohyb zvěře, což pro ně mělo existenční význam, ale také sledovali, do jaké míry je jejich osada v bezpečí. Vrcholky hor či vyvýšených míst si pak vybírali k budování kamenných sídel také šlechtické rody ve středověku. Žádné se v té době neobešlo bez věže s pozorovatelnou. Tenkrát nepochybně proto, aby jejich obyvatelé měli - řekněme - dokonalý přehled o tom, co se děje v podhradí. V 19. století lidé dali vyhlídkám a rozhlednám další roli. Stavěli je v komponovaných krajinách, aby se mohli kochat pohledem na krásu, kterou vytvořili. Možná to byl také jeden ze skrytých impulsů, který dal základ organizované turistice, díky níž pak vyhlídky, rozhledny, rozhledničky, můstky a další body vyrůstaly jako houby po dešti. Bohužel některé z nich neměly na růžích ustláno. A tak v současnosti napravujeme chyby z minulosti a rozhledny opravujeme nebo stavíme nové. Přesně tak se to odehrává také ve Zlínském kraji. V regionu je v současné době nejméně třináct oficiálně evidovaných rozhleden nebo objektů s vyhlídkou. Čtyři z nich můžeme zařadit do kategorie - NEJ.
I. Nej - starší vyhlídka
Krásný výhled do krajiny z jednoho z nejvyšších bodů Chřibských vrchů nabízí už sedm století věž hradu Buchlov. Známá a turisty vyhledávaná středověká tvrz zaujímá exponovanou polohu na vysokém, zdaleka viditelném kopci. Věž je součástí nejstarší části hradu a byla postavena v polovině 13. století. Za husitských válek sloužil hrad jako pevnost a využíval ho král Zikmund jako základnu pro tažení proti husitům. Žádným vojskům, která na něho útočila, se ho nepodařilo dobýt. Věž je v nadmořské výšce 552 m a je vysoká 26 m. Kromě části Chřibů je možné z ní pozorovat Bílé Karpaty, Hostýnské vrchy a za dobré viditelnosti je Pálavu, rakouské pohraničí a Strážcovské vrchy u Trenčína.
II. Nej - pohnutější osud
Nejpohnutější osud měla rozhledna na Hostýnském vrchu ve výšce 734 m nad mořem. Základní kámen k její stavbě položil roku 1897 císař František Josef I. při pobytu v regionu v rámci vojenského cvičení. Určitou dobu nesla také jeho jméno. Stavba válcového tvaru v sobě skrývá i kapli. Byla 29 m vysoká, dnes má 15 m. Objekt devastovaly nejenom klimatické podmínky, ale také provoz retranslační vojenské stanice, která byla umístěna dok kaple po druhé světové válce. Dnes je opět přístupná poutníkům i turistům.
III. Nej - originálnější stavba
Na nejvyšším vrchu Chřibů Brdu stojí teprve několik let neobvyklá kamenná stavba ve tvaru pětistupňového dalekohledu. Návrh je dílem architekta Svatopluka Sládečka. Nejenom, že je nejoriginálnější stavbou svého druhu, poslední kamenná rozhledna byla postavena před 76 lety, ale honosí se také titulem nejvýše položené kamenné rozhledny na Moravě. Necelých 24 m vysoký objekt byl postaven v nadmořské výšce 587 m nad mořem.
IV. Nej - mladší rozhledna
Společným dílem Čechů a Slováků je dřevěná rozhledna na Velkém Lopeníku - druhém nejvyšším vrchu Bílých Karpat. Ve Zlínském kraji je nejmladší vyhlídkou, která byla postavena přesně na hranici České a Slovenské republiky. Z 20 metrů vysoké stavby v nadmořské výšce 911 m je možné prohlédnout si celé moravsko slovenské pomezí a vidět je až na Malou Fatru. Má i svého patrona - Bílého Karpata, místní lidé ho našli ve starých pověstech o kraji.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
