Břízy už mají 1,5 metru. Tak rychlá obnova po požáru překvapila i mne, říká ředitel parku České Švýcarsko
Mohutné skalní věže, brány, stěny, rokle a bludiště, monumentální pískovcová brána a na ně navázaný biotop. Pokud myslíte, že to vše najdete jen ve Spojených státech, jste na omylu – jde o relativně malé území o rozloze 80 kilometrů čtverečních na jihozápadě Šluknovského výběžku. Na Děčínsku, mezi obcemi Hřensko, Chřibská a vesnicí Brtníky.
České Švýcarsko byla vždy lokalita mimořádně krásná, tajemná a mytická a pro svou unikátnost se před 23 lety stala naším zatím nejmladším národním parkem. V posledních letech zažívá ale krušné časy: extrémní nápor turistů, extrémní sucho, kůrovcovou kalamitu. A do toho všeho loňský obrovský požár, který před pár týdny následoval další, ale menšího rozsahu.
Jak se České Švýcarsko ze všech pohrom vzpamatovává? Jak dnes vypadá a co o něm lidé nevědí? Přijde tam po „sedmi hubených letech“ zas sedm těch tučných?
Odpovědi hledá Markéta Ševčíková s ředitelem Správy Národního parku České Švýcarsko Petrem Křížem a s pracovníky Správy Václavem Sojkou a Jakubem Judou.
Související
-
Pravčická brána byla v sobotu opět cílem prvních výletníků
Po dvou měsících včera mohli turisté opět vyrazit na Pravčickou bránu v požárem zasaženém Národním parku České Švýcarsko.
-
Jan Vávra: Pravčická brána jako příklad privatizace zisků a socializace nákladů
Při hašení požáru v Českém Švýcarsku se zjistilo, že při vstupu k Pravčické bráně se platí vstupné. Peníze ovšem nejdou ani národnímu parku, ani kraji či obci.
-
Pravčická brána v Českém Švýcarsku je největší skalní bránou nejen u nás, ale i ve střední Evropě
Největší pískovcová brána u nás stojí v Národním parku České Švýcarsko. Při úpatí je široká 27 metrů, vysoká je 17 metrů a v nejužším místě je mocnost oblouku 3 metry.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
