Básnířka Iljašenko: Autoři, kteří psali rusky, ruštinu opouští. Cítí, že jim tím jazykem nejde psát

„Identita je pro mě velké téma. Teď jsem četla, že literatura střední Evropy je možná tak zajímavá, protože tady spoustu spisovatelů mělo složitou identitu a aby se v sobě nějak vyznali, začali se v tom různě hrabat. Lidově řečeno z toho občas vznikají zajímavé věci,“ říká Iljašenko.

Čtěte také

Ukrajinština se z ruštiny opravdu nevyvinula, vysvětluje překladatelka Kindlerová

Svůj bilingvní původ považuje za přínosný, na druhou stranu však přiznává, že kvůli němu především v dětství zažívala zmatky a docházelo i ke komickým situacím.

„Máme české kořeny a naši předci v 19. století odešli na Ukrajinu, moje maminka zároveň pochází z polské menšiny na Ukrajině, což není nic neobvyklého. Na základě toho jsme se přestěhovali z Kyjeva do Police nad Metují. Když jsme se v Polici nějak zabydleli, o mojí mamince, učitelce v hudební škole se začalo říkat, že to je ta Ruska,“ popisuje Iljašenko.

Ukrajincům už teď rusky psát nejde

Jejím rodným jazykem byla ruština, což v té době na Ukrajině nebylo nijak obvyklé. Obyvatelé velkých ukrajinských měst, kteří v zemi žili už několik pokolení, byli často potomci lidí, kteří do města přišli, aby se asimilovali a dostali práci.

Čtěte také

Ukrajinština odráží mentalitu národa, je to bohatý a jemný jazyk s lehkou ironií, říká ukrajinistka Lenka Víchová

Jedinou cestou přitom bylo v takové situaci přejít na ruštinu. Jejich potomci si na jazyk zvykli a bylo běžné, že lidé, kteří se narodili a žili na Ukrajině, mluvili rusky. Zlom přišel až zhruba před 20 lety, kdy se Ukrajinci začali ke svému jazyku vracet.

„Ukrajinština byla původně vnímaná jako jazyk venkova. Velmi silně se šířil narativ, že není možné psát ukrajinsky vysokou literaturu, že Ukrajina je provincie a když chcete něčeho dosáhnout, musíte do Moskvy. Už jako dítě jsem to tak tehdy vnímala a nikdo mi to nedokázal vysvětlit, protože naše identita byla velice hybridní,“ vysvětluje Iljašenko.

Zůstávat v současnosti v Česku, které je teď mým domovem, a pokoušet se psát o tom, co se děje na Ukrajině, to mi nedává smysl.
Marie Iljašenko

Její prababička, která mluvila ukrajinsky, neměla potřebu mladší generaci jazyk předat, především proto, že v té době byla ukrajinština považovaná za jazyk, který mladým nepomůže.

„Teď se situace změnila, rodí se děti a přicházejí nové generace, pro které je úplně normální mluvit ukrajinsky. V mé generaci spousta spisovatelů, kteří psali rusky, teď ruštinu opouští. Je to jednoduše kvůli tomu, co se v zemi děje, oni totiž cítí, že tím jazykem nejde psát,“ říká Iljašenko.

Poezie jako pomoc ve válce

V současnosti se ukazuje, jak důležitá je i v období války kultura. „Poezie je druhem umění, které není úplně pro všechny, na Ukrajině je ale obecně víc čtená. Mnohým lidem tak pomáhá stejně jako hudba, třeba jako hip-hop, který se momentálně rozvíjí. Nebo stejně jako ilustrátoři a lidé, kteří vytvářejí memy a vtipy. Celkově je vidět, že kultura je ve válečných časech to, co lidi drží a posilňuje je,“ myslí si.

Někteří spisovatelé potřebují prožitek, aby mohli o věci psát.

Sama Iljašenko momentálně ve spolupráci s ukrajinistkou Lenkou Víchovou připravila menší antologii poezie o válce, kam vybrala nejrůznější básníky a básnířky, kteří často na situaci nahlíží z různých úhlů.

Čtěte také

Ukrajina i Rusko chtějí svých pozic pro mírová jednání dosáhnout silou. Teď to ale není na pořadu dne, myslí si politolog Ditrych

„Poezie částečně začíná suplovat dokument. Vlastně stačí jen zaznamenávat, co se děje okolo, reprodukovat rozhovory, prožívání lidí. Jiní básníci a básnířky na to jdou skrze velmi osobní citový prožitek,“ vysvětluje.

O Ukrajině píše v současnosti zvenčí leckdo, Iljašenko by se však podle svých slov do něčeho takového nepouštěla. Než vypukla válka, chystala se do Kyjeva, kde chtěla z pohledu už dospělé o městě psát.

„Někteří spisovatelé potřebují prožitek, aby mohli o věci psát. To je třeba moje situace teď. Zůstávat v současnosti v Česku, které je teď mým domovem, a pokoušet se psát o tom, co se děje na Ukrajině, to mi nedává smysl,“ dodává Iljašenko.

Poslechněte si celou Osobnost Plus Lucie Vopálenská.