Balkan Insight: Bulhaři vyšli do ulic. Už mají po krk korupce nebo zneužívání státních institucí

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Koronavirový spěch Bulharska a Chorvatska do eurozóny

Ještě donedávna to vypadalo, že premiér Bojko Borisov má poměrně stabilní vládu. Demonstrovalo se proti ní, na povrch vyplulo pár skandálů, ale nic z toho zatím nemělo větší dopad.

Jenže pak se sešlo několik událostí naráz, poslední kapkou bylo zatčení dvou poradců prezidenta Rumena Radeva, který je výrazným politickým oponentem premiéra. Pohár trpělivosti přetekl, píše Balkan Insight, a Bulhaři vyšli do ulic bez ohledu na bezpečnostní rizika spojená s pandemií koronaviru. Otázka zní – povedou tentokrát demonstrace k nějaké změně?

Korupce?

Korupce je jedním z největších problémů Bulharska. A zdá se, že lidé už mají po krk elit, které se obohacují na jejich úkor, mají dost zneužívání státních institucí i narušování právního státu. Tentokrát je rozhořčení tak silné, že do ulic vyhnalo mnohem víc skupin Bulharů. Bude ale hodně záležet na tom, jak tuhle partii odehrají, píše Balkan Insight.

Podle komentátora serveru by měli být realističtí ve svých požadavcích, neměli by podléhat předsudkům z minulosti, aby se sami nerozdělili na víc táborů, a je důležité, aby demonstrovali v klidu. Násilnosti by totiž hrály do karet premiéru Borisovovi. Protestní hnutí by nakonec mělo vyústit v taktickou alianci politických uskupení, která by společně byla schopna ve volbách porazit stranu premiéra Borisova.

Taková aliance by neměla příliš lákat na velké změny, ale spíš se zaměřit na to, aby se hladce dostala do parlamentu a vytvořila silnou opozici. To je podle serveru Balkan Insight jediná šance na skutečnou změnu v Bulharsku. Protestující by se proto měli připravit na dlouhý boj.

Německo? USA? Čína?

Která země se stane lídrem v době po koronavirové pandemii? Na to se ptá The New York Times a napovídá, že to prý nebudou Spojené státy ani Čína. Komentátor píše v první řadě o Německu, které je v jeho očích pravým opakem Ameriky pod vedením Donalda Trumpa.

Čtěte také

Filip Nerad: Německé „turbopředsednictví“. Příklad hodný následování i pro Česko

Popularita kancléřky Angely Merkelové vzrostla, německé nemocnice byly připravené na nápor nakažených, využívalo se trasování, odbory spolupracovaly se zaměstnavateli, aby továrny mohyl zůstat otevřené. Proto všechno bude Německo dál prosperovat.

Na druhé straně Spojené státy nebo Čína na tom budou navzdory své technologické dominanci hůř. Washington i Peking se až moc zadlužují a vlády obou zemí čelí silné kritice, že pandemii nezvládají. Slibně si kromě Německa vede také Vietnam, kde se rychle a rázně zasahovalo proti šíření koronaviru.

V neposlední řadě by se v postpandemickém světě mohlo žít dobře Rusům. Tamní prezident Vladimir Putin roky pracuje na tom, aby oslabil zahraniční tlaky na ruskou ekonomiku, a to se může v deglobalizovaném světě vyplatit, myslí si New York Times.

Egyptští vojáci na západní frontě

Vyslání egyptských vojenských jednotek do zahraničí sleduje Al Džazíra. V obecném duchu schválil možnost působení vojáků v cizině egyptský parlament. Nasazeni mají být na „západní frontě“, což je podle serveru patrně odkaz na egyptsko-libyjskou hranici. Tripolis a Káhiru by tento krok mohl dovést až k otevřené vojenské konfrontaci. V každém případě egyptská intervence naruší už tak destabilizovanou Libyi, píše Al Jazeera.

Po pádu Muammara Kaddáfího se v Libyi nepodařilo obnovit jednotnou vládu. Místo toho proti sobě v současnosti stojí vláda v Tripolisu, kterou uznává mezinárodní společenství, a vláda polního maršála Chalífa Haftara, jehož jednotky ovládají velkou část území. Al Jazeera připomíná, že Egypt podporuje právě Haftara.

Východolibyjská vláda požádala Egypt o vojenskou pomoc před několika dny. Egyptský provládní deník Al Ahram napsal, že rozhodnutí egyptského parlamentu má dát prezidetu Sísímu mandát k „vojenské intervenci v Libyi, která pomůže ochránit tohoto západního souseda před tureckou agresí.“ Ankara totiž podporuje vládu v Tripolisu. Ta odolává Haftarovým pokusům o sesazení právě díky tureckým jednotkám, uzavírá Al Džazíra.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu.