Astronomický první jarní den 21. března? Zapomeňte, možná znovu za 300 let, upřesňují odborníci

Podle kalendáře si můžeme užívat první jarní den, přestože je teprve 20. března. Nejde o výjimku. Podle odborníků bychom měli přehodnotit své školní znalosti. V tomto století už ani jednou nepřijde astronomické jaro 21. března, jak jsme se učili. A dokonce to nebude trvat tak dlouho a bude začínat už 19.

Barevný graf znázorňuje data začátků jara v tomto století a nejvýraznější je barva zelená. „Je vidět, že drtivě převažuje 20. březen, ten sloupec je opravdu vysoký,“ popisuje graf Jan Veselý z pražského planetária.

Začátky jara|foto:Jan Veselý

„Důvodem pohyblivého začátku jara jsou přestupné roky, které v kalendáři srovnávají oběh Země kolem Slunce. 21. březen jako pevný den začátku jara stanovil koncil v roce 325,“ vysvětluje.

„Něco přes jednu čtvrtinu je to žluté, což je sloupec, který představuje 19. březen a pouze takový malinkatý, červený sloupeček je tam 21. března, prostě proto, že v 21. století na 21. března v našem středoevropském čase připadlo jaro jenom třikrát a už se toho do konce století nedočkáme,“ pokračuje Veselý.

„V následujících staletích bude ubývat prvních jarních dnů 19. března a mezi lety 2301 – 2400 už nebude 19. března žádný první jarní den. Naopak jako začátek astronomického jara v tomto období převáží tradiční 21. březen,“ vysvětluje Veselý.

Důvodem pohyblivého začátku jara jsou přestupné roky, které v kalendáři srovnávají oběh Země kolem Slunce.

„Dneska se už v učebnicích nepíše, že jaro začíná 21. března, ale píše přibližně 21. března. Jelikož rok 2000 byl přestupný, tak proto na začátku 21. století bude jaro začínat mnohem častěji jiným datem než 21. březnem,“ říká Jan Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.

Nicméně v církevním kalendáři je právě 21. březen pevný den začátku jara, který stanovil koncil v roce 325.

Přesné určení příchodu jara

Z čistě astronomického hlediska nastává na severní polokouli první jarní den ve chvíli, kdy je Slunce přímo nad rovníkem. A to celkem jednoduše spočítá speciální astronomický software, který využívá i Jan Veselý.

„Náš software ukazuje polohu Slunce na obloze mezi hvězdami. Modře ukazuje souřadnice, spojené se zemských rovníkem a oranžově značí souřadnicový systém spojený s pohybem Slunce mezi hvězdami. Software pak upozorní v okamžiku jarní rovnodennosti, když se Slunce objeví v průsečíku dvou souřadnicových systémů. Tohle je pro astronomy jarní rovnodennost,“ zdůrazňuje Veselý.

Okamžik jarní rovnodennosti letos nastává 20. března 2024 a to přesně ve 4.06 ráno. „Astronomické jaro, neboli jarní rovnodennost, přichází ve chvíli, kdy se Slunce nachází na obloze v takzvaném jarním bodě,“ podotýká Veselý.

Když nastane rovnodennost, tak je samozřejmé, že den je stejně dlouhý jako noc. Jenže to je matematika — astronomie to vidí jinak. Den je o deset minut delší a může za to vzduch.

„Dochází k jevu, kterému se říká refrakce, vlastně ohyb světla v tom vzduchu. Když se díváme na Slunce a vidíme ho těsně nad obzorem, tak ve skutečnosti je celé pod obzorem, protože ten vzduch jak ohýbá světlo, tak vlastně zvedne to Slunce a vidíme jenom jeho obraz,“ popisuje Veselý.

„A totéž se děje večer při západu Slunce a tím se nám stane, že když na obou stranách vzduch zvedne obraz Slunce nad obzor, tak nám Slunce nad obzorem vydrží delší dobu než je pod obzorem,“ uzavírá.

Jaro ale nemusí být jen astronomické, to klimatické začíná 1. března a vegetační potom podle teploty. To letošní přišlo už v únoru.