Folklor a stromy, které ohromí každého. To je valašská obec Liptál na březích Rokytenky

V údolí, kde se Vizovická vrchovina potkává s Hostýnsko-vsetínskou hornatinou, teče potok Rokytenka.

Na jeho březích, přibližně devět kilometrů od města Vsetín, se před mnoha staletími usadili lidé a založili osadu. Dnes je to obec Liptál.

Jak přesně se osídlování odehrávalo, to se můžeme jenom domnívat, ale historikové mají k dispozici dokument z roku 1361, který považují za první písemnou zmínku o obci. Pozdější období Liptálu dnes připomíná tamní zámek. Kdy přesně byl postavený, to znalci nevědí. Podle nich to mohlo být koncem 17. století. Původně barokní sídlo vyrostlo na místě někdejšího fojtství. Zámek měl několik majitelů a každý si ho nějak upravil a podle svých potřeb přebudoval, až se z něho postupem času vyloupl krásný dvoukřídlý empírový zámek s mansardovou střechou.

Patřil k němu i rozhlehlý park plný vzácných dřevin. Po druhé světové válce šlechtickou rezidenci potkal stejný osud jako jiná panská obydlí. Byla zkonfiskována. Dvůr i velkou část parku zabralo vznikající JZD. Zámek byl dokonce vyhlášen i národní kulturní památkou, ale zůstal už zavřený. V centru obce je to i dnes stále nepřehlédnutelná budova, i když na první pohled je vidět, že čas pracuje proti ní.

Obec Liptál|foto:Obec Liptál

Zato stromy, které z původního parku ještě zůstaly, ohromí každého. Dorostly do obrovských rozměrů a tři z nich díky své jedinečnosti patří mezi chráněné památné stromy. Třeba jilm habrolistý, ten má výšku 22 m a obvod kmene 556 cm nebo buk lesní červenolistý je 20 m vysoký a 357 cm široký. Rostou před zámkem.

Nedaleko budovy v jiné části zámeckého parku je amfiteátr, nebo jak místní říkají kulturní areál. Koná se v něm mimo jiné i proslulý mezinárodní folklorní festival Liptálské slavnosti. Tradice vznikla v 70. letech minulého století při odhalování busty významného rodáka, malíře a spisovatele Jana Kobzáně.

 V Liptálu mají taky Strom života. Stojí před radnicí a je ze stoleté lípy, která byla pokácena, stejně jako několik dalších stejně starých dřevin, kvůli rekonstrukci silnice. 

Řezbář z Valašských Klobouk Zdeněk Matyáš vytvořil z kmene plastiku se sedmnácti reliéfy výjevů ze života Valachů a přikryl je dřevěným kloboukem. Na mimořádném díle pracoval tři roky. Dokončil v roce 90. výročí vzniku samostatného Československa.

Liptál ožil dětskými folklórními slavnostmi|foto:Roman Verner, Český rozhlas