Zpěvákem omylem. Bicí pro mě byly zásadní, babička si se mnou užila, říká s úsměvem Petr Bende

9. prosinec 2022

Hudba ho provází od dětství. Do studia chodí vždy s kytarou a tentokrát tomu nebylo jinak. Hostem Apetýtu byl Petr Bende.

S ohlédnutím za několika posledními roky může být muzikant a skladatel z Újezdu u Rosic spokojen. Je za ním vidět kus práce. „Během pandemie jsem odvysílal přes sto hodin na sociálních sítích, kde jsem přenášel živé koncerty z obýváku. Přehrál jsem přes 300 písní a povyprávěl věci, které jsem často na sebe ani říct nechtěl.“

Hlavním dílem ale byl ale zpěvník s texty a akordy necelé třicítky jeho písní. „Tak dlouho do mě fanoušci šili, že jsem byl ‚donucen‘ se to toho pustit. Ve zpěvníku jsou také fotky, kterými provedu čtenáře od mého dětství po současnost. Zjistil jsem, že už si některé věci ani nepamatuju a probírat se všemi fotkami byla dlouhá práce. Ale jsem rád, že je na světě!“

S hraním začal Petr Bende už v dětství, jeho tatínek je profesionální muzikant. „Vždycky jsem chtěl bubnovat. Babička a sousedi si se mnou moc užili,“ směje se. „Pak mě naši ve druhé třídě nechali chodit do klavíru, to mě nejdřív bavilo. Pak když se kamarádi chodili koupat nebo balili holky, tak já jsem seděl doma a cvičil Čajkovského a Mozarta. To jsem si i u piána pobrečel,“ vzpomíná.

Rád zavzpomíná i na svoji účast v Superstar, kde skončil jako druhý. Soutěž pro něho byla průlomem v kariéře: „Někteří zpěváci o tom nechtějí ani slyšet, ale já si myslím, že není dobrý nápad smazávat za sebou stopu, přijde mi to divné. Byl to zásadní krok pro mě i pro kapelu, tehdy jsme začali poprvé hrát i jinde, než v okrese Brno-venkov. Bylo to náročné, ale velká zkušenost z praxe.“

Jak se rodí nová písnička a proč si říká zapisovatel? Dá se změřit, kdo je nejlepší zpěvák? A jak vzpomíná na svůj muzikantský splněný sen? To se dozvíte v rozhovoru s Janou Kobylinskou.

Spustit audio

Související