Změna netrpělivé povahy trvá měsíce, ale stojí za to, říká terapeutka

Markéta Kořínková, terapeutka|foto:Jožka Kubáník, Český rozhlas

Netrpělivost není jen nepříjemná vlastnost, ale biologicky zakódovaná reakce našeho mozku. Jak vysvětluje Markéta Kořínková, náš organismus přirozeně tíhne k rychlým, zkratkovitým řešením, která přinášejí okamžitou úlevu. Pokaždé, když nám pípne očekávaná zpráva na telefonu, mozek zažije pocit uspokojení a postupně se na těchto rychlých podnětech stává závislým. Dobrou zprávou však je, že trpělivost lze trénovat podobně jako svaly v posilovně.

Základem tréninku je začít v situacích, kdy nejsme pod velkým tlakem. Terapeutka doporučuje metodu vědomého odkládání odměny – například poslat zprávu a záměrně odložit telefon na pět minut, později na půl hodiny. Během tohoto intervalu je klíčové pozorovat své tělo (tzv. body scan). Pokud cítíme napětí v hrudníku či úzkost, můžeme s těmito pocity pracovat skrze dech nebo vědomou pozornost. Tento přístup pomáhá mozku pochopit, že rychlá úleva není nezbytná pro přežití.

Netrpělivost se projevuje i v našich dlouhodobých cílech, jako je hubnutí nebo změna životního stylu. Motivaci zde často ztrácíme proto, že výsledky nejsou vidět druhý den. Podle Kořínkové je důležité zaměřit se na dílčí úspěchy a celkový psychický stav, nikoliv jen na konečné číslo na váze.

Jak dlouho trvá, než se člověk skutečně stane trpělivějším? Jsou ženy netrpělivější než muži? Jak reagovat na člověka, který na nás kvůli své netrpělivosti tlačí? Odpovědi na tyto a další otázky si můžete poslechnout v rozhovoru Jožky Kubáníka s terapeutkou Markétou Kořínkovou.