Zkratky a zkratková slova: O zkratkách iniciálových a akronymních

9. listopad 2010

„Z PLR do MLR jel jsem přes ČSSR, SNB mé DKW si stoplo na TK“, tak začíná známá písnička Ivana Mládka s názvem Zkratky. A právě o zkratkách si dnes budeme povídat. Jsou tahle drobná slova něčím zajímavá?

Kolem zkratek existuje mnoho zajímavostí. Jednou z nich je vztah zkratek a času. Zkracování slov je velice starý způsob tvoření slov. Lidé se odjakživa snažili zkracovat texty, šetřit čas i místo na psaní, a tak zapisovali jen části slov, vynechávali samohlásky nebo spojovali počáteční písmena několikaslovných názvů. Ale i když takto tvoříme slova velmi dlouho, doba užívání jednotlivých utvořených zkratek je různá a většina z nich má z hlediska jazykovědy doslova jepičí život. Existují zkratky, kterým rozumíme i po stu letech, např. zkratku p. před jménem jistě přečteme jako pan, ale zkratky jsou vázané na prostředí, ve kterém vznikají, se změnou prostředí většinou zanikají a na jejich místo nastupují zkratky nové, aktuální. Zkuste se zeptat žáků na základní škole, co znamenají zkratky v písničce Ivana Mládka, kterou jste citoval v úvodu našeho setkání. Nebudou rozumět ani jedné z nich, protože se narodili až po zániku PLR, MLR i ČSSR.

Zkratky bývalých republik, které jste teď zmínila, se skládají z počátečních písmen jednotlivých slov názvu. Jaké další typy zkratek existují?

Názvy bývalých republik, které jsme uvedli, vznikly z počátečních písmen neboli iniciál, proto jim říkáme zkratky iniciálové. Vyslovujeme je po jednotlivých písmenech a většinou stejným způsobem, jako když odříkáváme abecedu. Říkáme, že je vokalizujeme – například PÉ EL ER. Pokud to umožňuje její struktura, můžeme iniciálovou zkratku vyslovit ještě jiným způsobem, totiž jako jedno slovo – např. zkratku Divadelní fakulty Akademie múzických umění vyslovíme jako DAMU. Tomuto typu zkratek se říká akronymní. Některé (například DAMU) se neskloňují, jiné ano. Na Divadelní fakultě existuje Katedra autorské tvorby a pedagogiky, tedy KATaP. Studenti pak studují na KATaPu. A tady se setkáváme s další zajímavostí. Pravidla pro psaní velkých písmen v nezkráceném názvu instituce nemusí odpovídat velkým písmenům obsaženým ve zkratce. Zkratka KATaP například obsahuje všechna písmena velká, až na předposlední a. To totiž nezkracuje žádné slovo – je to spojka připojující slovo pedagogiky. Při skloňování zkratky KATaP připojujeme ke zkratce ještě pádové koncovky, a také ty se zapisují malými písmeny. Výsledkem je útvar složený z velkých písmen K A T, malého a, velkého P a například malého u sloužícího jako pádová koncovka pro 2.,3. a 6. pád.

Zajímavostí kolem zkratek je určitě ještě mnoho a my se k tomuto tématu vrátíme v některém z našich příštích setkání.

autoři: Vladimír Šťovíček , Růžena Písková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.