Zamilovaný rebel. První lásky, puberta a bujará studentská léta mladého Karla Čapka v Hradci Králové

Proč Karel Čapek a proč právě teď?
Není to úplně nápad, který by vznikl teď, už jsem to měla v mysli asi před pěti lety, ale nakonec jsme se rozhodli s kolegou Hasanem Zahirovičem a s Kladským pomezím, že zpracujeme brožuru celkově o kraji bratří Čapků nebo spíš sourozenců Čapkových. Vytvořili jsme brožuru Čapek, která měla velký úspěch. Potom jsem se vrhla na Boženu Němcovou a teď čas dozrál a dostala jsem se k Čapkovi v Hradci Králové.

Ilona Machová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jiřina Šmídová,Český rozhlas

Shodou okolností v Hradci Králové mělo před 100 lety světovou premiéru jeho drama R.U.R. Myslela jsem, že to byl podnět.
Vyšlo to tak, ale skutečně to byla taková řada náhod. My se spíš než té premiéře, kterou letos všichni propírají, chceme věnovat samotné osobnosti mladého Karla Čapka, toho studenta. A té části jeho života, která není moc známá. Myslím, že málokdo slyšel, jak tento slavný spisovatel prožíval pubertu nebo takzvaná telecí léta, že měl první lásky, které ho odmítaly. Nevídáno, odmítnout někoho, kdo je teď náš nejslavnější spisovatel. Věřím ale, že právě to dotváří lidskou tvář Karla Čapka, kterou tolik neznáme. O jeho pobytu v Hradci se hovoří jen v souvislosti s vyhazovem z místního gymnázia. Já mám dojem, že by bylo nekompletní se o Čapkovi bavit bez všech souvislostí z jeho mládí.

V hradeckém archivu jsem našla spoustu zajímavých věcí. Je to opravdu poklad, který by stálo za to ještě vytěžit a ukázat Hradečákům.
Ilona Machová, autorka projektu o mladém Karlu Čapkovi

Otázkou je, co by na to řekl on sám osobně? Jestli by si spíš nepřál, aby tohle období jeho života možná bylo trošku zapomenuto?
Těžko říct, ale on se k tomuto období vracel ve své tvorbě a vrací se k němu i jeho sestra Helena Čapková ve svých pamětech. Tak si myslím, že nejenom, že na pobyt v Hradci Králové nezapomněl, ale bral ho jako podnět k dalšímu využití. Protože motivy z Hradce se objevují v Loupežníkovi, v Továrně na absolutno, v předmluvě ke Krakonošově zahradě.

Čtěte také

Co dům v Hradci Králové, to spisovatel a básník. Ve kterém babička rozmazlovala Karla Čapka?

Helena Čapková popisuje hradeckou kapitolu života také, protože tady nějakou dobu bydlela, a byl tady občas i Josef Čapek na návštěvě. A právě některé ty první neopětované lásky Karla Čapka byly bohužel neúspěšné třeba kvůli Josefovi.

Jste do tohoto tématu hluboce ponořená. Většina z nás zná Bílou nemoc, Válku s mloky, případně Dášenku. Vy jste přečetla všechno?
Nedávno jsem si půjčila knížku Bibliografie Karla Čapka 4, takže jsem zjistila, že ty bibliografie jsou knížky plné jeho textů. On je skutečně chrlil, byl velmi pracovitý, psal řekněme od 11, 12 let prakticky pořád. Jen co se týče novinových článků, fejetonů, korespondence, tyto malé věci tolik neznáme a nečteme... A potom velká díla, romány, povídky a všechno možné. Měl toho v plánu mnohem víc a já sama nejsem vůbec schopná pojmout šíři jeho díla, protože to nejde.

Proč musel Karel odejít z hradeckého gymnázia, to je kauza, která dosud není úplně vysvětlena. Jsou různé verze tohoto příběhu.
Ilona Machová, autorka projektu o mladém Karlu Čapkovi

Zmínila jste Továrnu na absolutno, tam je možná největší zmínka věnovaná Hradci Králové?
Ano. Tam se Hradci trochu, řekla bych, pomstil. Hradec je v jeho době, kdy o něm píše, město poměrně konzervativní, josefinské, tereziánské a pevnostní. A v Továrně na absolutno ještě píše, že je hodně klerikální, katolické a že v místním pivovaru, když to absolutno působilo, se tam začalo vařit extrémně katolické pivo. Což tedy není přesná citace, ale je to něco v tom smyslu.

Čtěte také

Studánka bratří Čapků aneb Po stopách jejich dětství a dospívání

Kromě knih, ze kterých zdrojů čerpáte fakta?
Nechala jsem se přemluvit kolegou z minulého projektu Hasanem Zahirovičem, ať dojdu do badatelny nebo do místního archivu. Tam jsem strávila pár hodin v badatelně a našla jsem spoustu zajímavých věcí, které jsem do té doby vůbec nevěděla. Musím říct, že to je opravdu poklad, který by stálo za to ještě vytěžit a ukázat hradeckým občanům. Potom jsem se stavovala v místním muzeu a jinak samozřejmě čerpám z životopisných knih různých autorů, samozřejmě Heleny Čapkové, ale i třeba Olgy Scheinpflugové a tak dále.

To už se vám možná o Karlu Čapkovi i zdá?
Naštěstí mám těch projektů vždy trochu víc, tak se je snažím různě prokládat.

Čtěte také

První, i když náhodou. Světová premiéra Čapkova RUR v Hradci Králové byla před 100 lety díky „omylu“

Co vás nejvíc při těch objevech a pátráních o Karlu Čapkovi překvapilo nejvíc nebo zaskočilo?
Ze začátku jsem se hodně věnovala Jednotě divadelních ochotníků Klicpera, když je letos 100. výročí uvedení hry R.U.R. Všichni mluví o tom, jaká to byla náhoda, že se to sehrálo tady v Hradci Králové. Ale nikdy jsem neslyšela o tom, že by už před tím zdejší divadelní jednota hrála jiné Čapkovy hry. Oni je uváděli téměř ihned po jejich napsání. Už rok předtím sehrávali Loupežníka, našla jsem plakát, kde zvou na představení v Žamberku, ale předpokládám, že to hráli i tady v Hradci. A potom dokonce z dopisů vyplývá, že když hráli Adama stvořitele, tak z představení nechali udělat velkou sérii fotek, které jsem taky našla. Jsou opravdu moc zajímavé. Z Adama stvořitele vytvořili album fotografií, které potom Čapkovi poslali, protože nedorazil na premiéru.

Čtěte také

Karel Čapek čestným občanem Hradce Králové. Ve městě na soutoku Labe s Orlicí strávil čtyři roky

On byl velmi aktivní už i za dob svých studií. Našla jste i nějaké zažloutlé vysvědčení?
Nedržela jsem ho přímo v ruce, ale viděla jsem je nafocené. Musím říct, že byl velmi dobrým žákem, byl to premiant. Skutečně to byl nadaný žák, a to hlavně díky tomu, že ho bavily mimo jiné i jazyky, latina a řečtina. V tom určitě velmi vynikal.

Proč tedy musel z gymnázia odejít?
To je skvělá kauza, myslím, že dosud není úplně vysvětlena. Příliš se liší, co o tom píše Karel a co o tom píše Helena i co o tom píší jeho spolužáci v nějakých pamětech. Jsou tedy různé verze tohoto příběhu. Taková nejpravděpodobnější je, že byl buď na vlastní žádost nebo na žádost rodičů přesunut na jiné gymnázium, a to do Brna. Této žádosti nebo doporučení se říkalo Consilium abeundi (česky: „rada odejít"). Mohlo to být i proto, a to je další možnost, že měl problémy kvůli účasti ve spolkovém studentském životě. V té době nebylo úplně obvyklé, aby studenti měli nějaký volný čas, ve kterém by se rozhodovali, co budou dělat. Jejich volnočasové aktivity, řekněme, byly hodně svázané tehdejším školním režimem, protože byli v hledáčku i po škole.

Čtěte také

Anděl pro lepší svět - dětská mírová cena pro Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích

Karel zlobil, protože chodil na pivo?
Nevím, jak tenkrát chodil na pivo, ale chodil do Mansardy a to byl problém. Studenti měli takový klub, spolek Mansarda, ve kterém založili knihovnu s takzvaně zakázanými knihami. Zakázaná kniha znamenala, že není ve školních osnovách, a tudíž není záhodno, aby ji mladí hoši a dívky četli. A to stačilo k tomu být rebelem. A v době, o které se bavíme, léta 1901-1905, jsme byli ještě Rakousko-Uhersko. A mocnářství už možná trošku cítilo, že se blíží ke svému konci, takže i takové malé popíchnutí mohlo znamenat problém. A tomu všemu se samozřejmě gymnaziální profesoři a vedení školy chtělo vyhnout.

Co tedy ještě chybí k tomu, aby byla brožura Zamilovaný rebel dokončena?
Chtěla bych mít v neděli všechny texty kompletní. Už mám napsanou část o studiu, část o Karlových láskách, mám napsanou ještě část o tom, kde se v Hradci pohyboval. A teď se musím vrhnout na onu premiéru R.U.R. Vlastně obecně na divadlo.

Čtěte také

Karel, Josef a Helena Čapkovi mají svůj web. Provede vás jejich stopou v Královéhradeckém kraji

Předpokládám, že cílem je vzbudit určitou hrdost Hradečanů, že tady Karel Čapek žil?
Je pravda, že hodně uvažuji o hradeckém patriotismu, který jsem v sobě nikdy nevypěstovala, možná právě proto, že nebylo k čemu se obracet. Mám dojem, že Hradec hodně staví na kultu Gočára a Kotěry, na architektuře. Lidí, kteří se zajímají o budovy nebo o dílo, je ale málo. Většinu zajímá spíš ten lidský příběh. Tak si myslím, že pokud zaujme příběh Karla Čapka v Hradci Králové, tak máme vyhráno a máme být na co hrdí.

Tak v létě si počteme. Do té doby možná Divá bába, odkážeme lidi na vaše stránky?
Je to tak. Jsou to takové minipříběhy, které dávám pravidelně na Facebook Divé báby. Takže kdo chce číst o Čapkovi, o jeho láskách, o jeho babičce, která byla taky super, ať určitě mrkne na Facebook Divá bába. Tam vše najde, uvidí a přečte.

Ilona Machová a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jiřina Šmídová,Český rozhlas

A já se těším, že se potkáme třeba také s vaší pojízdnou knihovnou. Protože vy jste vášnivá čtenářka a na koupalištích nabízíte knihy ke čtení.
Jakmile se všechno uvolní a umožní, tak vyjíždím.