Zámek Plumlov byl velkolepým snem Lichtenštejnů. Nedokončenost mu dává nezaměnitelnou podobu
Plumlovský zámek v Olomouckém kraji patří k nejneobvyklejším památkám na Moravě. Monumentální stavba měla být reprezentativním sídlem rodu Lichtenštejnů, nakonec z ní ale vzniklo pouze jediné křídlo z původně plánovaného čtyřkřídlého zámku. Díky tomu dnes patří mezi architektonické unikáty.
Historie Plumlova sahá do konce 13. století, kdy zde vznikl gotický hrad střežící obchodní cestu a okolní krajinu. Po několika změnách majitelů se panství dostalo do rukou Lichtenštejnů. Ti se na konci 17. století rozhodli nahradit starý hrad reprezentativním sídlem, které mělo odpovídat jejich bohatství i významnému postavení.
„Jan Adam z Lichtenštejna dostal od svého otce Karla Eusebia projekt a peníze. Otec mu řekl, aby si vybral místo, které se mu líbí, a tam aby si postavil zámek. Jan Adam si vybral Plumlov a dva roky dozoroval stavbu,“ popisuje kastelán Pavel Zástěra.
Karel Eusebius navrhl velkolepou čtyřkřídlou rezidenci inspirovanou renesanční italskou architekturou, která měla odpovídat postavení jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů své doby. Plumlovský zámek vznikal v letech 1680 až 1690. Projekt počítal s bohatě zdobenou stavbou s mohutnými sloupy a rozsáhlými reprezentačními prostory.
Ambiciózní plány ale narazily na realitu. Jan Adam začal během stavby kvůli vysokým nákladům projekt zjednodušovat, což vedlo ke sporům s jeho otcem. Po smrti Karla Eusebia v roce 1684 zájem o dokončení stavby ochabl a práce byly zastaveny. Z původně zamýšleného čtyřkřídlého zámku tak vzniklo pouze jediné křídlo. Právě tato nedokončenost dnes dává Plumlovu jeho nezaměnitelnou podobu.
Velkolepá nádvorní fasáda
Přesto vznikla mimořádně hodnotná stavba. Návštěvníky fascinuje zejména reprezentativní nádvorní fasáda s vysokými sloupy různých architektonických řádů a bohatou štukovou výzdobou. Ta v současné době prochází restaurováním.
Cenné jsou také interiéry zámku, zejména slavnostní sál vyzdobený štuky italského mistra Jana Baptisty Brentaniho. Zámek přitom nikdy nesloužil jako skutečné šlechtické sídlo. Lichtenštejnové ho navštěvovali jen výjimečně.
V průběhu staletí zámek sloužil mimo jiné jako sídlo úřadů i byty zaměstnanců panství. Přestál poškození vichřicí i období, kdy se uvažovalo o jeho zbourání. Díky postupným opravám se zachoval dodnes a od roku 1994 patří městu Plumlovu.
Dnes je zámek Plumlov národní kulturní památkou, která kromě prohlídkových okruhů nabízí výstavy, sbírku církevních ornátů, expozici věnovanou historii zámku a také letectví za druhé světové války. Pravidelně se zde konají divadelní a hudební festivaly, historické jarmarky nebo rytířská klání.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
