Zámek Jánský Vrch byl letním sídlem vratislavských biskupů. Stal se kulturním centrem celého kraje
Zámek Jánský Vrch v Olomouckém kraji je jediným státním zámkem na Jesenicku, který je přístupný veřejnosti. Jeho dějiny jsou spojeny zejména s majiteli Jesenicka, kterými byli vratislavští biskupové. Právě jim sloužil tento půvabný objekt postavený na ostrohu Rychlebských hor nad městem Javorníkem jako letní sídlo, a to až do roku 1945.
Počátky sídla jsou ukryté v dávných dobách, a tak o nich víme jen málo. Nejspíš byl ve druhé polovině 13. století postaven na strategicky výhodném místě nad tehdejší vsí Javorníkem a obchodní stezkou procházející tímto krajem středověký hrad. První písemná zmínka o něm ale pochází až z roku 1307.
V té době byl hradní areál majetkem svidnických knížat. Už v roce 1348 však Svídničtí postoupili zdejší kraj i s hradem vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pogarel. Od těch dob byla zdejší oblast, až na několik menších přestávek, součástí rozsáhlého území, které náleželo biskupství ve Vratislavi.
V průběhu 15. století byl hrad značně poškozen. Zasloužili se o to husité, ale i samotní biskupové, kteří nechali pobořit hradby, aby se hrad nestal opěrným bodem pro případného nepřítele. Za biskupa Jana Rotha byla na konci 15. století zahájena přestavba hradu. Dokončena byla v pozdně gotickém slohu za jeho nástupce Jana Thurza v roce 1509.
Během těchto úprav byl změněn název hradu na Jánský Vrch. Stalo se tak na počest patrona vratislavských biskupů sv. Jana Křtitele. Dokončení přestavby připomíná kamenná deska viditelná ve zdi zámku z nádvoří.
Kulturní centrum celého kraje
Na barokní zámek byl hrad přestavěn v 18. století, kdy byl majitelem biskup Filip Gotthard Schaffgotsch. Ten za sedmileté války podporoval Rakousko a tak upadl do nemilosti pruského krále Fridricha. V letech 1763 až 1766 byl dokonce držen v zajetí, odkud uprchl do rakouské části Slezska. Nakonec se usadil na Jánském Vrchu, který se díky němu stal hospodářským a kulturním centrem celého kraje. Biskup zde založil vyhlášenou kapelu a zřídil pro ni kruhový hudební sál. Působil zde i slavný skladatel Karl Ditters von Dittersdorf a jiní skvělí hudebníci.
Biskup Filip Gotthard Schaffgotsch ale nebyl dobrým hospodářem, a tak císař Josef II. uvalil na jeho majetky nucenou správu. Po smrti biskupa Schaffgotsche se úřadu ujal biskup Josef Krystian Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein a přebudoval zámek na letní sídlo biskupů. Centrem vzdělanosti a kultury však zámek zůstal. V letech 1856 a 1857 jej opakovaně navštívil německý romantický básník Josef von Eichendorf, jemuž je věnovaná kamenná lavice na vyhlídce před zámkem.
Zámek sloužil jako letní sídlo biskupům až do roku 1945. Pak se ocitl v podivné situaci, kdy byl majetkem církevního orgánu, ovšem sídlícího na cizím území. I proto byl v roce 1959 vratislavským biskupstvím zapůjčen československému státu. K jeho plnému zestátnění mohlo dojít až po vzájemném majetkovém vyrovnání polské a české katolické církve v září roku 1984. Dnes je zámek ve správě Národního památkového ústavu a teprve od roku 2002 je zapsán na seznamu národních kulturních památek.
V současné době je zámek perlou českého Slezska. Nejen svými dochovanými interiéry, ale třeba i významnou sbírkou dýmek či překrásným výhledem daleko do polských rovin. Kolem zámku se rozprostírá krajinářský park s mnoha drobnými památkami. Celé okolí, jak roviny Slezské Hané, tak i půvabný divoký kraj Rychlebských hor láká stovky turistů.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
