Zámecký park v Přílepech je plný vzácných stromů. Oživují jej dobrovolníci ve volném čase

Jeho členové chtějí, aby se stal kulturním centrem obce, a taky už na tom začali pracovat. Okrasnou zahradu plnou vzácných a cizokrajných dřevin společně s odborníky i místními lidmi vracejí „zpět do života“.

Park v Přílepech je podle památkářů cenným příkladem díla zahradní architektury druhé poloviny 19. století. V té době ho budovali poslední soukromí vlastníci zámku Seilernové.  Drželi se dobové módy a nechali rozšířit původní zahradu do stylu anglického parku o rozloze přes 3,5 ha. Hlavní částí areálu je centrální louka s výhledem a pěšinami lemovaná skupinami stromů i samostatně rostoucími dřevinami. Kontura přílepského parku byla vytvořena z velmi vzácných dřevin.

Některé Seilernové nechali dopravit až z exotických zemí. V minulosti byla v parku i vodní plocha s ostrovem, most, dřevěný pavilon a tenisový kurt. Tyto prvky byly zrušeny v polovině minulého století. Zůstalo malé jezírko. Původní kompozice zahrady se naštěstí příliš nezměnila. V parku roste kolem 170 stromů. Z obecně známých druhů třeba buk a dub červený, jasan, jerlín, magnolie, lípa, borovice a další listnáče i jehličnany. Jsou to už vzrostlé, mohutné a taky chráněné stromy.

Na zámku v Přílepech přišel na svět fotbalista Grygera i trenér Páník. Nyní ale chátrá

Na zámku působil i profesor Ladislav Pilka, zakladatel medicínského oboru asistované reprodukce u nás, říkalo se mu také otec dětí ze zkumavky. 

Mezi nejpozoruhodnější patří nahovětvec dvoudomý. Zajímavý je rozložením koruny, kroucenými větvemi a na jaře padajícími hnědými lusky. Dozrávají sice ještě na podzim, kdy už je strom bez listů, ale opadávají, až se začne opět zelenat. V Česku údajně roste pouze několik exemplářů. Pýchou zámeckého parku je taky jinan, latinsky Ginko biloba.

Obvodem kmene je snad největším stromem tohoto druhu u nás. Ve sbírce vzácných stromů je mimo jiné 130 let starý Buk červený. Dalším unikátem je převislý habr, obvod jeho kmene je 22 metrů. Je zdravý a tak má šanci dostat se do soutěže Strom roku. Řekla mi to paní Vlasta Čablová, členka spolku a zahradnická odbornice.

Taky si posteskla, že ne každá dřevina je v pořádku a těm, které to potřebují, „naordinovali“ ozdravnou kúru. Před třemi lety začali park čistit od náletových dřevin a taky v něm vysadili nové keře. Stromy napadené dřevokaznými houbami nebo jmelím už zachránit nedokáží. Musí být pokáceny, ale nahradí je nové.

 Plán výsadby vypracovala známá zlínská architektka Kateřina Tuzarová. Členové spolku zase přišli s nápadem ozvláštnit zahradu uměleckými díly. Uspořádali sympozium nazvané Řezbáři v Přílepech aneb probuzení parku a zámku Přílepy a myslím, že ho probudili pořádně.

Vyhrabat, posekat, očistit a poznat kulturu. Dobrovolníci z celého světa uklízejí židovský hřbitov v Holešově

Do Holešova na Kroměřížsku přijeli dobrovolníci z Mexika, Španělska, Turecka a Francie.

Hlavními aktéry akce byli studenti z nábytkářské školy v Bystřici pod Hostýnem. Vyvářeli sochy z kmenů už pokácených stromů. Dřevěné plastiky teď zdobí park. Jsou krásné a „tváří“ se jakoby v něm byly odjakživa. Paní Čablová prozradila, že by z akce mohla vzniknout novodobá tradice. Díla mladých řezbářů by se prodávala a utržené peníze by mohly pomoci při obnově parku nebo zámku.

V Přílepech jsou k vidění i další historické památky. Nad zámkem je stará náves, má tvar podkovy a zdobí ji zvonice a nejstarší památka obce kamenný kříž. „Návsí kdysi protékala strouha, v níž se namáčel len a brodily se koně“, píše se ve stati o přílepské minulosti.  V obci je ještě pomník svatého Václava a T. G. Masaryka a kousek nad ní (obcí) lesní kaple Panny Marie Svatohostýnské z konce 19. století. Když se vydáte do okolí po značených turistických stezkách, narazíte i na jiné zajímavosti.