Zahradnice Věra Hrabíková: Vláha je pro záhonky nejdůležitější. Není špatné pořídit si srážkoměr
Meteorologové hlásí další bouřky a velké přívaly deště. Takže všichni zahrádkáři se musí mít na pozoru. Musí se o své výpěstky trpělivě starat a potom jim během chvíle může extrémní počasí všechnu snahu zničit.
Zahradnice Ing. Věra Hrabíková a její profesionální rady pro práci na zahradě v naší radioporadně.
Čtěte také
„Ovšem dostatečná závlaha je v současném období velmi důležitá. Protože máme léto, kdy mohou být vysoké teploty. Někdy se dostatek vláhy podcení, řekneme si, že pršelo, tak je zalito, je to v pohodě. Není proto špatné pořídit si na zahradu srážkoměr, což je obyčejná plastová nádobka, kde zjistíme, kolik vlastně po dešti napršelo."
„Když si můžeme říct, že pro naši zahrádku opravdu dobře zapršelo, tak by to mělo být nejméně 15 až 20 milimetrů. Což je 15 až 20 litrů na metr čtvereční. Tedy pokud zjistíme, že napršelo méně, tak i když se nám zdá, že je mokro, je dobré zahrádku zalít. Protože mokro mlže být jen jeden dva centimetry do hloubky v půdním profilu. A ke kořenům se už vláha nedostane."
Důležité je vědět kdy a jakou vodou zalévat
„Říká se, že je dobré zalévat brzy ráno nebo na večer, abychom rostlinám nezpůsobili teplotní šok. To je sice pravda, ale když je to nutné, zaléváme třeba klidně i v poledne. Je to prostě lepší, než aby nám rostlina uschla. Na listnatých rostlinách okamžitě poznáte, že jim voda chybí, protože vypadá smutně. Horší je to s jehličnany. Protože na těch to neuvidíme. A když už to vidíme, tak je většinou pozdě."
Čtěte také
„Pro zálivku je samozřejmě nejlepší nasbíraná dešťová voda. Ale pokud ji nemáme, tak pomůže voda ze studny nebo v nejhorším případě z vodovodu. Tu je ale vhodné nechat chvíli odstát. Protože studená voda není pro zalévání příliš vhodná. Můžeme ji použít spíš večer, kdy teploty klesají. Ale prostě musíme použít to, co máme."
„Při zalévání zeleniny je dobré zalévat ke kořenům a nikoliv na listy. Protože každé jejich ovlhčení představuje riziko vzniku houbových chorob. A ovlhčení spolu s vyšší teplotou zvedají rozhodně možnost nemocí pro rostliny. A těch se chceme rozhodně co nejvíc vyvarovat."
Máme také v této době přihnojovat? I to se dozvíte v radioporadně se zahradnicí Věrou Hrabíkovou, kterou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
V „Krakonošově zahradě“, v kraji bratří Čapků, obnovil Petr Pacák slávu pradědečkova zahradnictví
V Červeném Kostelci na Náchodsku najdete jedno krásné, voňavé místo. Je to zahrada, také zahradnictví a kavárna, kde je možné si občas poslechnout i skvělou hudbu.
-
V bylinkové zahradě na Kuksu vypěstovali mandragoru. Je to unikát, raduje se botanik Jiří Pirner
Vezmeme vás na místo, kde to nádherně voní, všechno krásně kvete, po zimě se probouzí. Tím kouzelným místem je bylinková zahrada na Kuksu.
-
Co můžete za chladnějšího počasí na zahrádce sázet a s čím raději ještě počkejte na větší teplo
Chladné počasí se letošnímu jaru nevyhnulo, proto je podle zahradníků potřeba počkat s venkovní výsadbou. Ne všechny květiny totiž tyto chladné teploty zvládnou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
